Pocta architektovi Ernstu Wiesnerovi

Portrét Ernsta Wiesnera na sklonku jeho kariéry

Ernst Wiesner je společně s architektem Bohuslavem Fuchsem považován za nejvýznamnějšího brněnského architekta 20. století. Svá vysokoškolská studia strávil ve Vídni – nejprve jako mimořádný posluchač stavební školy vídeňské techniky, poté na Akademii výtvarných umění v rámci Mistrovské školy architektury, kterou vedl Friedrich Ohmann. Studium zakončil roku 1913. Jeho velkým vzorem a později přítelem a kolegou byl Adolf Loos. Do Brna se vrátil v roce 1919, kde po sobě zanechal výraznou stopu.

Vila Stiassni byla dokončena v roce 1929

Eva Yildizová, ředitelka festivalu, vysvětluje: „Realizace Ernsta Wiesnera jsou pro českou a moravskou architekturu 20. století zcela klíčové. Zájem o jeho stavby každý rok výrazně narůstá, postupně se z nich stávají oblíbené turistické cíle. Jenom v Brně postavil velkou řadu staveb, ve kterých obsáhl rozmanitou a pestrou typologickou škálu – vilu Stiassni, Haasovu vilu, Neumarkovu vilu, Moravskou (dnešní Komerční) banku na náměstí Svobody, Český rozhlas Brno, palác Morava, krematorium a další. Většina z nich se zachovala v původní podobě a je funkční.“

Z Brna uprchl na poslední chvíli dne 15. března 1939 a přes Německo, Nizozemsko a Belgii se uchýlil do Velké Británie. Tam dostal politický azyl a také pracovní povolení Královské společnosti britských architektů (RIBA). Po skončení druhé světové války pracoval jako architekt v Londýně. V letech 1947 a 1948 sice krátce navštívil i Brno, natrvalo se ale usadil ve Velké Británii. Většinu svého profesního života strávil v Liverpoolu.

Dobová fotografie Ernsta Wiesnera

Wiesner sice získal v roce 1966 v Brně pamětní medaili a o tři roky později čestný doktorát Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, kvůli politické situaci byl však na chvilku obnovený kontakt s domovinou přerušen.

„Ernst Wiesner nemá doposud v Brně odpovídající připomínku – na jeho dílo odkazuje pouze deska umístěná na budově Českého rozhlasu. Busta ve vile Stiassni by měla být nejen připomínkou jeho osobnosti, ale také symbolickým poděkováním autorovi, který významně spoluurčil současnou podobu města Brna,“ uvádí.

Sídlo Českého rozhlasu Brno

K návrhu busty byl osloven renomovaný sochař Jiří Plieštik, mezi jehož nejvýznamnější realizace patří Fontána v Trenčíně, Pomník bojovníkům za II. sv. války v zahraničí v Praze 6, Pomník obětem komunismu v zemědělství v Praze 1. Pro Brno vytvořil v roce 2022 pomník hudebního skladatele Pavla Haase. Jeho sochy najdete také ve veřejném prostoru v Rakousku, Nizozemsku, Německu a v Dánsku.

Eva Yildizová dodává: „Sádrový model busty architekta Ernsta Wiesnera byl odhalen v rámci loňského ročníku festivalu. Busta zachycuje architekta v jeho středních letech, kdy realizoval převážnou část svých prací na Moravě a v Brně. Instalována bude v prostoru zahrady vily Stiassni. Je odlita z bronzu, na podstavec byly použity materiály, které měl Wiesner v oblibě. Umělecký dohled nad realizací převzala architektonická kancelář RAW. Architekt Ivan Wahla z této kanceláře je také autorem stálé výstavy fotografií Wiesnerových brněnských realizací v prostorách Café Ernst ve vile Stiassni.“

Během festivalu ŠTETL FEST se můžete o tomto významném meziválečném architektovi dozvědět víc.

RADKA LÍM LABENDZ A ŠTETL FEST


29. 8.

Vila Stiassni, Hroznová 14, Brno

16.30 Odhalení busty Ernsta Wiesnera za účasti autora Jiřího Plieštika

17.00 Architekt Ernst Wiesner, přednáška Ivana Wahly, Vladimíra Šlapety a Michala Doležela

18.30 Ztracený architekt Ernst Wiesner, dokument České televize

30. 8.

Český rozhlas, Beethovenova 4, Brno

15.00 Architektura Ernsta Wiesnera v Brně, komentovaná procházka s badatelem Michalem Doleželem

31. 8.

Vila Stiassni, Hroznová 14, Brno

13.00 Ernst Wiesner ve Velké Británii, přednáška Michala Doležela o nejnovějších, dosud nepublikovaných objevech

18.00 Česká banka Union – Ernst Wiesner, komentovaná prohlídka budovy Českého rozhlasu

Neděle 1. 9.

Český rozhlas, Beethovenova 4, Brno

15.00 Architektura Ernsta Wiesnera v Brně, komentovaná procházka s badatelem Michalem Doleželem