Rok Franze Kafky po určitém počátečním váhání zdárně odstartoval. Vycházejí knihy, množí se výstavy, po Praze se můžeme svézt tramvají popsanou motivy z Kafkova života, které originálně připomínají jeho 100. výročí. O velké výstavě kafkovských reminiscencí ve světovém výtvarném umění v pražské galerii DOX jsme psali v minulém čísle. V Italském kulturním institutu v Praze se také konala sice nevelká, ale velmi informativní výstava fotografií Cesty Franze Kafky, kterou připravila badatelka Judita Matyášová a umělecké fotografie pořídil Jan Jindra. Těm tyto dny vychází kniha věnovaná stejnému tématu S Kafkou na cestách.
Po zhlédnutí souboru snímků z míst, kde Kafka rád a opakovaně pobýval – kterých je překvapivě mnoho, vezmou za své naše představy o Kafkovi jako o pilném úředníkovi Pražské úrazové dělnické pojišťovny, který byl oddaný své celkem nudné práci a svým zaměřením byl střídmý a konzervativní už do mladých let a své literární práce tvořil z potřeby odreagovat se a vymanit se z úřednického stereotypu.
Najednou je tu prostřednictvím míst, kde pobýval, představen Kafka, který intenzivně prožíval svůj život, své osobní radosti, ba i lásky, nebyl mu cizí sport, rád poznával neznámá místa, ale vracel se také na ta svá oblíbená – a miloval cestování. Není to už ten křehký, poněkud neduživý chlapík s trochu nejistým pohledem, jak je zachycen na některých, často reprodukovaných dobových fotografiích.
V dopisu Tile Rösslerové Kafka 5. srpna 1923 píše: „Možná nesmím příliš dlouho zůstávat na jednom místě; jsou lidé, kteří nabydou pocitu domova, jen když cestují.“ Tak uvažoval pouhý rok před svou smrtí. Přitom je pravda, že v té době cestování jaksi jen pro cestování – jak ho často chápeme dnes – ještě v módě nebylo. Poznával mnohé prestižní lázně, které naopak byly častým cílem tehdejších cestovatelů, oblíbil si například nejen italské Merano, ale i domácí Karlovy Vary a Mariánky, zaplaval si v Curyšském jezeře, stejně jako v Lago di Garda a v Lago Maggiore i ve francouzské Seině. Poznával pobřeží Baltu na severu i Jadran na jihu, kde se lodí plavil z Terstu do Benátek.
Kafka nebyl jenom onen chlapík, kterého bychom mohli vidět, jak vysedává s přáteli po pražských německých kavárnách. Potkali bychom se s ním i na horských túrách nejen v domácích Krkonoších a v Tatrách, ale i v pohoří Harz nebo v Alpách. A to nemluvíme o jeho cestách po Německu, Švýcarsku, Francii, dobře znal rakouskou Vídeň a naposledy i německý Berlín, kde žil se svou poslední láskou Dorou Diamantovou delší dobu, dokud mu to nemoc dovolila. Představy o úředníkovi vždy slušně oblečeném v konvenčních šatech a pohybujícím se většinou jen po Starém a Novém Městě pražském, který za hranice hlavního města téměř nevycházel, jsou nenávratně pryč.
Kafka měl z cestování opravdový požitek, předem vždy studoval průvodce a jízdní řády. V Deníku z cest píše jeho oddaný přítel Max Brod v srpnu roku 1911: „Svoboda cestování – uniknout povinnostem stálého bydliště a oddat se ničím nerušenému pohledu z okna jedoucího vlaku – představuje po celý život Kafkovi lákavý obraz takřka dokonalého štěstí.“ Množství barvitých popisů cestovatelských zážitků najdeme v Kafkových deníkových zápiscích, které dokládají jeho neobyčejnou schopnost obrazového, až fotografického vidění. Detaily mnoha takových „záběrů“ si dokázal vybavit i po letech.
S obdivem vzpomíná na společné cestovatelské zážitky Max Brod i v Kafkově Životopise, který vyšel v roce 1937: „Nikdy v životě jsem už nebyl tak vyrovnaný a v tak dobré míře jako v těch týdnech, které jsem trávil s Kafkou na cestách. Všechny starosti, všechny mrzutosti zůstaly doma v Praze. Staly se z nás veselé děti, napadaly nás nejpodivnější a nejhezčí vtipy – bylo to veliké štěstí žít v Kafkově blízkosti a z první ruky vychutnávat jeho živě tryskající myšlenky. Dokonce i jeho hypochondrie byla zábavná a plná nápadů.“
Vydejme se po stopách cestovatele Franze Kafky, kterého nyní díky knize zpracované Juditou Matyášovou vnímáme i jako náruživého cestovatele, alespoň na snímcích zachycujících jeho oblíbená místa.
Lubor Falteisek
Foto Jan Jindra a autor
