Co mají společného ostře červené bonbony, uherák a vaječný likér? Co když přidám ještě narůžovělý jogurt a ovocné pivo? Nic? Při hledání shodné položkové složení skončíte pravděpodobně na čtyřech znacích: E120. Zase jedno „éčko“. Jeho lidový název je karmín nebo košenila. Vyrábí se z brouků, přesněji z červce nopálového. Pochází původně z amerického kontinentu. Brouci se chovají na kaktusech, poté se usmrtí, usuší, a po jejich uvaření zůstává na spodu čisté barvivo – karmín

Pravidla kašrutu nepovolují konzumaci hmyzu. „Všechna havěť hemžící se po zemi je hodna opovržení, nesmí se jíst.  Nic veškeré havěti hemžící se po zemi, nic, co leze  po břiše nebo chodí po čtyřech, ani co má  více  noh, nesmíte jíst,  je to hodno opovržení.“ (Leviticus 11‚41–42; ČEP).

Samozřejmě to také není vegetariánské/veganské.

Mám dobrou a špatnou zprávu. Na rozdíl od sýrů a želatiny je povinností výrobců přítomnost karmínu uvádět. Horší však je, že je pořád velmi rozšířen, a tak ho najdete i tam, kde byste nečekali. Například ve vaječném likéru značky Božkov. Nebo v nejrůznějších uzeninách (ty jsou ale v českém prostředí stejně nejčastěji vepřové). Pokud se chcete karmínu vyhnout, zaostřit byste měli kdykoli, kdy má výrobek načervenalou nebo dokonce sytě červenou barvu. Karmín byl spatřen v mentoskách, lentilkách, různých šumivých a želé bonbonech, stejně tak v cukrárně v různých dortech a zákuscích (například punčové řezy). Další kategorii tvoří jogurty a jogurtové nápoje. A červené prostě musí být i některé limonády, džusy a ovocná piva.

Než se začneme úplně loučit s jakoukoli červení v našich životech, podívejme se i na to, čím se dá karmín nahradit. Protože je relativně drahý a nemá dobré jméno ani z hlediska zdravotní nezávadnosti, začala se ve velké míře používat alternativní barviva. Dříve bylo časté E124, které však mělo ještě mnohem horší zdravotní účinky a dnes je tedy poměrně tabuizované. V ovocných produktech se často používá arónie, černá mrkev nebo červená řepa. Načervenalé sýry se barví anattem. Každé z těchto barviv má však specifický odstín a snad žádné bohužel nevystihuje krásnou červeň karmínu. Poměrně nově se začaly používat i oxidy železa, nejčastěji do dortu Red velvet (americký čokoládový dort s krémem, má tradičně sytě červenou barvu) – například v kavárně obchodního domu IKEA, nebo směs na pečení od Dr. Oetkera. Kromě jiného, hnědšího odstínu, má ale i železitou pachuť, která mnohým lidem nemusí vyhovovat.

Hodí se zmínit ještě jednu problematickou ingredienci z brouků. Šelak se vyrábí z výměšků červce lakového a používá se pro leštění. Kromě dřeva se jím dají nalakovat i lentilky nebo jiné cukrovinky. Jak bylo však řečeno na začátku, rychlé pročtení složení problém řeší. S trochou tréninku to i poznáte (opravdu sytě červená často indikuje karmín). Hodí se však zapamatovat si všechny možnosti, kterými se dá přísada uvádět: karmín, E120, košenila a karmazín. Naopak slovně podobný karubin je v pořádku. Při psaní článku jsem čerpala z webu Fér potravina, který vám také může výrazně pomoci. Můžete na něm najít potraviny obsahující E120, byť má v současné době zmapovanou jen část trhu. Nepropadejte panice a až naleznete svoji oblíbenou sladkost bez karmínu, bez obav si ji dejte – zasloužili jste si ji.

HANA ŠIKOVÁ

P.S.: Pokud vás zajímají další nástrahy košer stravování, v minulých číslech Maskilu byly publikovány články o vegetariánských sýrech (5778/10) a schovaném vepřovém (5779/1). Prozatím už mi snad došly nápady, kde se ještě dá narazit na „košer zrady“. Dále vás tak chvíli děsit nebudu…