Když si na Pesach v roce 2001 rabín David Wolpe připravoval drašu pro svou synagogu v Los Angeles, nepředpokládal, že by způsobila nějakou zásadnější reakci. Koneckonců jeho obec byla konzervativní, takže biblická kritika a archeologie v ní nebyly považovány za sprostá slova.
A tak bez váhání ve své draše pronesl, že exodus – východ z Egypta, se neodehrál tak, jak je popsáno v Tóře, pokud se vůbec kdy odehrál. Ale že tato skutečnost vůbec nic nemění na tom, že máme jíst macesy, dělat seder a zbavovat se chamecu. Místo souhlasného přikyvování kongregantů se ovšem dočkal hlasitých protestů a poté, co jeho drašu rozmázl i lokální tisk[1], musel obhajovat svoje názory i před svými ortodoxními kolegy, kteří se do něj pustili. Z druhé strany byl podporován svými liberálními kolegy, kteří naopak nechápali, jak je možné, že taková draša ve 21. století ještě budí takové vášně. Rabi Wolpe celou situaci ustál se ctí a ze své pozice (ani ze svého rabínského místa) neustoupil.
Archeologové a egyptologové jsou jednotní v tom, že jakékoliv přesvědčivé důkazy o odchodu většího množství Hebrejců z Egypta a jejich dlouholetém putování pouští chybí. Samozřejmě to, že chybí důkazy, ještě neznamená, že se něco nestalo. Nicméně, třeba právě Egypťané po sobě zanechali opravdu hodně artefaktů a písemných záznamů a bylo by skutečně zvláštní, kdyby zrovna sérii pohrom následovanou masovým odchodem otroků nezaznamenali. Na druhou stranu ale těžko uvěřit, že tak zásadní narativ, jako je východ z Micrajim, který je následně připomínám na mnoha místech Tóry a slouží jako zdůvodnění mnoha přikázání, neměl jakýkoliv reálný základ. Tím spíš, že odvozovat svou kolektivní identitu od statutu bývalých otroků nebylo ve starověku zrovna „in“.
Odborníci navrhují dvě hlavní hypotézy. Podle první z nich, jen malá část budoucího lidu Izraele vyšla z Egypta. Obvykle je za tuto skupinu označován kmen Levi[2][3], který podle biblické tradice neměl svůj územní podíl po dobytí Kenaánu. Druhá hypotéza[4] vychází z toho, že Egypt ovládal Kenaán (a považoval ho za svůj majetek) mezi léty 1500-1150 př. o. l. Existovala tedy kolektivní vzpomínka na tuto vládu a mnoho kenaánských otroků, kteří se po kolapsu egyptské moci vrátili domů se připojilo k bývalým „otrokům“, kteří sice nikdy v Egyptě nebyli, ale egyptskou nadvládu pocítili.
(zdroj: wikimedia)
Pokud by naše židovství stálo na tom, že skutečně synové Jisraele kdysi vyšli z Micrajim, pak výše zmíněné hypotézy představují vážný problém. Pokud bychom o Pesachu slavili historický fakt východu z Egypta, nebylo by najednou co slavit. Už samotná Tóra ale říká, že máme vyprávět svým dětem: „To proto, co mi Hospodin způsobil mým východem z Micrajim.“ (Šemot 13:8) – důležitá je aktualizace příběhu pro každou generaci, ne fakta. Naši moudří rabíni zcela v duchu tohoto verše při sestavování pesachové Hagady vypustili z vyprávění druhou hlavní postavu děje hned po Svatém, budiž požehnán – Mojžíše. Základem Magidu se stalo převyprávění událostí, které najdeme v Devarim 26:5-9: „Můj otec byl kočovný Aramejec…“ namísto popisu, který najdeme v knize Šemot. A Zohar (Bemidbar, Beha´alotecha, 148b)[5] dodává, že příběhy Tóry jsou jen vnějším pláštěm, které přikrývají hlubší moudrost v nich obsaženou. Už od počátku bylo mnohem důležitější, co si z příběhu vezmeme, jak se v něm dokážeme najít a jak ho dokážeme předat našim dětem. Je to příběh, který nám stovky let vléval naději do žil, že snad už příští rok budeme v Jeruzalémě, bez ohledu na to, v jak temné době jsme zrovna žili. A kromě nás inspiroval i miliony lidí po celém světe. Proto příběh malé skupiny lidí přijal celý národ za svůj a stal se referenčním bodem židovství.
Jakkoliv mohou být archeologická zjištění fascinující, na dění u sederového stolu nemají nejmenší vliv. Mohou mít ale vliv na ostatní aspekty židovského života, na halachu? Co zjevení na Sinaji? O tom něco málo zase příště.
Karolína David
[1] https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2001-apr-13-mn-50481-story.html
[2] Prof. Richard Eliott Friedmannm https://www.thetorah.com/article/the-historical-exodus
[3] Dr. Rabbi David Frankel https://www.thetorah.com/article/exodus-not-the-only-tradition-about-israels-past
[4] Prof. Ronald Hendel https://www.thetorah.com/article/freedom-from-the-egyptian-empire
[5] Rabbi Herzl Hefter https://www.thetorah.com/article/a-seder-without-history-the-exodus-story-is-an-outer-garment