Doktor Nathan Ehrenfeld (18. května 1843-17. února 1912) byl český rabín, řečník a teolog, který v letech 1890 až 1912 působil jako vrchní pražský rabín.

Nathan Ehrenfeld se narodil roku 1843 v Dubníku nedaleko Nových Zámků, tehdy části Uherska. Studoval na ješivě v Bratislavě, Eisenstadtu a Berlíně, kde byl mimo jiné studentem ortodoxního rabína Esriela Hildesheimera (1820-1899). Poté nastoupil ke studiu teologie na Vídeňské univerzitě. Doktorát získal na univerzitě v Kielu za disertační práci věnovanou španělskému židovskému filosofovi a rabínovi Josefu Albovi.

Po studiu Ehrenfeld působil jako rabín v Brandenburgu an der Havel (1872-1876), dále v Prenzlau a od roku 1878 v Hnězdně. V roce 1890 se s rodinou přesunul do Prahy, kde v červnu vystřídal Markuse Hirsche (1833-1909) ve funkci hlavního pražského rabína. V Praze setrval Ehrnfeld i přes četné nabídky z německých židovských obcí a Praze dal přednost dokonce i před Berlínem.

Rabín Ehrenfeld byl také znám jako zdatný řečník, a často vyjížděl přednášet i mimo Prahu. V rámci judaismu zastával spíše konzervativní a ortodoxní pojetí víry. Po roce 1900 kupříkladu vydal zákaz ukládání pohřebních uren na Nový židovský hřbitov na Olšanech (neboť kremace odporuje židovským pohřebním tradicím). V neposlední řadě se Ehrenfeld zapojil také do charitativních aktivit sponzorovaných finančníkem K. W. Rothschildem.

Nathan Ehrenfeld měl pět dětí a zemřel poměrně mlád – v nedožitých 69 letech 17. února 1912. Autorem jeho hrobky na Novém židovském hřbitově na Olšanech je pražský architekt Paul Albert Kopetzky.

David Kraus

(redakčně upraveno)