Až po Chanuce, kvůli kovidovým opatřením, přijeli známí mé dcery z Izraele a přivezli krásnou stříbrnou soupravu dvou drejdlů. Každý je jiný, mají historické tvary, jeden se vrtí skoro sám, druhý chce vycvičenou ruku, kterou nemáme. Pochlubili jsme se s nimi jednomu známému, ale on na drejdly koukal jako na nová vrata. Vůbec nevěděl, co to je a k čemu se to dá použít. To mě přivedlo k myšlence, podívat se téhle prastaré hračce spojované tradičně s chanukovým svátkem na zoubek.

Právě o Chanuce, kdy je zvykem hrát nejrůznější hry, přijde drejdl ke slovu. Tahle nevelká čtyřboká „káča“, která se roztáčí dvěma prsty a to, co náhodně padne na vrchní straně, určuje další postup hry, dokáže pobavit děti i dospělé. Viděli jsme to například i při letošní Chanuce v Bej simcha, když dávno dospělí hráči s vážnou tváří zarputile bojovali u stolku o výhru – drejdl se divoce roztáčel, i když šlo jenom o bonbóny. Dovedu si ale představit, že se takhle dá hrát i o peníze! V Izraeli děti nejčastěji hrají o ořechy nebo o čokoládové zlaté mince, což je tradiční dětský chanuka-gelt, a ty se prodávají už v pytlíčku spolu s drejdlem jako herní souprava.

Samotné slovo drejdl je z jidiš, tenhle nevelký nástroj ke hře se označuje také trendl (trendel) nebo hebrejsky sevivon. Nejčastěji je vyroben ze dřeva nebo ze železa, dnes může být i z umělé hmoty. Drejdl má čtyři strany a na každé je jiné písmeno hebrejské abecedy, tedy Nun, Gimel, Hej a Šin, což jsou začáteční písmena čtyř slov, která dohromady tvoří tradičně větu נס גדול היה שם‎ – Nes gadol haja šam – Stal se tam velký zázrak. Podle písmene, které padne, hráč bere buď všechno, polovinu, nic, nebo musí sám odevzdat vklad do banku. V Izraeli však bývá písmeno Šin na drejdlu nahrazeno písmenem Pe, aby tak vytvořilo maličko odlišnou zkratku pro větu נס גדול היה פה‎ – Nes gadol haja po – Velký zázrak se zde stal. Věta tak klade důraz na to, že se zázrak stal právě v zemi izraelské. Zázrakem je samozřejmě míněn ten chanukový, kdy jedna nádobka oleje vydržela svítit po osm dní.

A jak hra probíhá? Každý hráč začíná s 10 nebo 15 mincemi (případně s oříšky či bonbóny…) a jednu sladkost dáme doprostřed stolu. Hráč zatočí drejdlem a řídí se tím, co mu padne, buď doprostřed stolu (nebo do misky uprostřed) něco přidá, nebo odebere.

Jidiš verze této hry

Jednotlivá písmena znamenají pokyn:

Nun נ (v jidiš ništ) = nic: nic se nemění, začne hrát další hráč.
Gimel ג (ganc) = vše: hráč si bere celou kupičku sladkostí uprostřed nebo obsah misky.
He ה (halb) = polovina: hráč si vezme polovinu sladkostí (při lichém počtu bere o jednu víc).
Šin ש (štel ajn) = vložit: hráč vloží jednu sladkost doprostřed stolu.

Další verze hry
Nun נ (nim) = bere: hráč získává jednu sladkost.
Gimel ג (gib) = dává: hráč vloží jednu sladkost doprostřed stolu.
He ה (halb) = polovina: hráč získá polovinu sladkostí v misce (při lichém počtu sladkostí se zaokrouhluje nahoru).
Šin ש (štil) = klid: nic se nemění a hraje další hráč.

V Izraeli bývá na čtvrté straně drejdlu písmeno šin (ש) nahrazeno písmenem pe (פ)
Hra vždy končí v okamžiku, kdy jeden hráč vyhraje vše.

Počátky téhle jednoduché hry vědci nalezli v období nadvlády Seleukovců (od poloviny 3. století zhruba do roku 100 př. n. l.), kteří kdysi zakázali Židům konání obřadů a studium Písma, v ješivách se však přesto svaté spisy potají studovaly. Při nečekaných kontrolách, zda se tu nevyučuje, prý stačili spisy schovat a vytáhli tuhle „káču“ na hraní, aby zakryli, co doopravdy dělají. Existují i složitější výklady, co ona čtyři písmena vlastně znamenají. Jsou prý spojena se čtyřmi mocnostmi, které v průběhu dějin ovládly Izrael – Babyloňané, Peršané, řečtí Seleukovci a Římané. Další teorie vidí původ drejdlu dokonce ve starověkém Německu.

Drejdly jsou velmi různorodé, od nejstarších vyrobených ze dřeva, přes drejdly z různých kovů až po ty nové z umělé hmoty. Některé jsou krásně omalované, jiné zdobené rytinami. Raritou jsou například drejdly zhotovené ze starých mincí.

Běžné kousky se dají sehnat dokonce i v Praze. Obyčejný dřevěný nebo plastový seženete třeba za 30,- Kč. Kvalitní a umělecký kousek už ale může stát i přes tisícovku. Měděný nebo pokovený moderní drejdl dovezený z Izraele přijde také tak na sto dolarů.

Lubor Falteisek

Foto autor a archiv