Newyorský publicista Liel Leibovitz ve své knize o světoznámém hudebníkovi překročil hranice běžného životopisu. Však ji také netuctově nazval: LEONARD COHEN – ŽIVOT, HUDBA A VYKOUPENÍ. Cohen svými písničkami, ale i básněmi a myslitelskými úvahami ovlivnil kulturní vývoj nejen v hudbě a nejen v rodné Kanadě. Dozvíme se zde sice hodně o hudební scéně od konce 60. let, jejíž vliv sahá do současnosti, ale kniha především sleduje duchovní a nebojme se říct filosofický vývoj interpreta, kterého lze jen těžko zařadit do jedné tvůrčí kategorie.

Málokterý umělec se dokázal tak dlouho udržet na vrcholu. Cohen (narodil se v roce 1934 v Montrealu) má však zvláštní charisma, jímž působí na své publikem, které ho nejen čte a poslouchá, ale navíc sdílí jím interpretované hodnoty. Leibovitz se je snaží rozklíčovat, což není vůbec snadná cesta. A tak se místo detailního rozpitvávání jeho melodií i básní a jejich vřazování do kontextu doby zamýšlí nad autorovými tvůrčími postupy, jeho myšlenkovým vkladem do hudební oblasti, která jinak vyniká spíše jednorozměrnými populárními produkty. Cohen už od svých počátků jde svou vlastní cestou, bez pozlátek v jeho branži tak obvyklých. Jeho zdánlivě monotónní hudební projev vyzývá k pozornému poslechu slov, která přinášejí často závažná sdělení, která nejsou určena jen pubertální mládeži, jak je tomu u mnoha jiných interpretů. Cohen jako by byl propojen s jistou až mystickou nadčasovostí a svým nevýbojným způsobem nám sděloval nějaké podstatné životní pravdy. Když vyjde na pódium, sál ztichne a všichni napjatě poslouchají.

On sám si ovšem v životě nedokázal vždy poradit s jeho praktickými nástrahami, jako když mu bývalá přítelkyně před lety vybílila účty a připravila ho o miliony dolarů…

Hudebník, básník a filosof Leonard Cohen je uznáván už skoro šest desetiletí a kniha se nám snaží vysvětlit, proč.

Lubor Falteisek