Novým předsedou Bejt Simcha byl zvolen Jan Kindermann. Nový předseda představuje sebe i své plány do budoucna.

Můžeš prozradit čtenářům něco o sobě?

Narodil jsem se v Praze, kde jsem i vystudoval ČVUT, ale již 20 let bydlím s rodinou v Jičíně. K Praze mě však pojí několik pout. Žijí tady moji rodiče, mám tady přátele a také zde pracuji. 

Mým koníčkem i povoláním je stavebnictví. V současné době pracuji jako projektový manažer na Fakultě sociálních věd UK. V letech 2008 až 2015 jsem také se svojí profesí koordinoval projekt 10 hvězd, kterou realizovala Federace židovských obcí. Jeho cílem byla oprava a oživení důležitých židovských památek. Především šlo o synagogy a další židovské objekty v deseti lokalitách České republiky. 

V komunitě Bejt Simcha jsem desátým rokem, z toho více než osm let jsem v představenstvu. Pro moji aktivní účast mě získal tehdejší předseda, Milan Kalina. Naším záměrem byla má spolupráce na projektu obnovy libeňské synagogy, která by sloužila pro potřeby naší reformní židovské komunity. Přesto, že na počátku bylo velké úsilí všech zúčastněných, včetně vedení pražské obce, dotáhnout záměr do zdárného konce, celý projekt provázely velké překážky. Projekt jsme tedy po dohodě s pražskou obcí z důvodu chybějících finančních prostředků ukončili.

V současnosti jsme pro Federaci židovských obcí a pražskou židovskou obec partnerem v záměru tuto synagogu časem opravdu revitalizovat a poskytnout ji pro potřeby progresivních komunit v Praze.

Je vidět, že duši stavaře v sobě nezapřeš. Co bys, jako nový předseda, chtěl v BS změnit?

Současné volební období předsedy je dvouleté, takže je zřejmé, že musím mít hlavně krátkodobé cíle, které mají však delší přesah. 

Byl bych velice rád, pokud by Bejt Simcha dokázala být otevřenější a přitáhla rodiny s dětmi. I když chápu, že aktivity hlavně Lauderových škol dnes absorbují většinu zájemců. Stále je zde okruh rodin, které nejsou spojené s Lauderkami, ale o židovský komunitní život mají zájem. Jako komunita máme bohaté zkušenosti s programy pro děti i jejich výuku, takže máme určitě co nabídnout.

Také chceme pokračovat v našem letitém úsilí transformovat Bejt Simchu na reformní židovskou obec. Zjistili jsme ale, že vše trvá déle, než jsme předpokládali.

Nyní se nově otevírá možnost progresivního židovského pohřbívání díky záměru Židovské obce v Praze zřídit v Brandýse nad Labem hřbitov pro progresivní židovské pohřby. Díky tomu se naskytla možnost být pohřben na židovském hřbitově nejen našim členům, ale i jejich nežidovským partnerům. Budu rád, když Bejt Simcha bude v tomto projektu pro pražskou židovskou obec spolupracující organizací.

Máme rozpracované i další drobné projekty, kterými však chceme židovskou veřejnost překvapit. Věřím, že příjemně.

Co se osvědčilo a v čem chceš pokračovat?

Velkou změnou na konci loňského kalendářního roku bylo přestěhování činnosti z našeho původního sídla v Maiselova 4. Naše synagoga a komunitní centrum již přestalo vyhovovat z hygienických důvodů, a tak jsme velmi rádi přijali nabídku stěhování na židovskou radnici, v Maiselově 18.

Jsme za to Židovské obci v Praze a jejímu vedení vděční. Máme možnost využívat prostory k našim náboženským i společenským účelům.

Od začátku dubna letošního roku jsme chtěli navázat na naše tradiční kurzy pro zájemce o židovská témata. Především kurz úvodu do judaismu, biblické hebrejštiny nebo práce se sidurem. Bohužel, epidemiologická situace v Česku nám však nedává moc šancí zahájit kurzy dříve než v příštím roce 2021.

Snad alespoň ten náš časopis Maskil doznal jen minimální omezení v souvislosti s pandemií. Nicméně nám zase vzrostla čtenost jeho online verze, kterou jsme považovali dříve za doplňkovou.

Budeme se snažit v tomto období improvizací a nahodilých akcí tedy organizovat nebo se individuálně připojovat k aktivitám jako jsou úklidy hřbitovů v celé republice, pomoci starším členům obcí anebo výpomoc sociálnímu oddělení pražské obce. Prostě co půjde a kde nás bude třeba.

Jaké je místo BS v rámci širší české (a moravské) židovské komunity?

Bejt Simcha vyrostla z progresivní židovské komunitní iniciativy před třiceti lety do jasně ukotvené židovské reformní náboženské komunity. Od zakladatelských krůčků Sylvie Wittmannové a jejích přátel prošlo komunitou hodně lidí a prožila několik zásadních období. Jasně náboženský charakter jí vtiskli až zbožní členové, jakými byl například Milan Walter anebo je David Reitschläger. V neposlední řadě pak náš chazan a naše náboženská autorita, Ivan Kohout. Mnohé se v tomto směru také změnilo za působení rabína Moshe Yehudaie nebo hostování rabínky Johanny Hershenson.

Důležitým mezníkem byl pro nás i pro progresivní obce v naší republice sidur Hegjon lev, který jsme připravili a vydali.

Jsme členem mezinárodní organizace Evropské unie progresivního judaismu (EUPJ) a jsme přidruženým členem Federace židovských obcí.

V rámci Federace máme nejblíže k děčínské židovské obci, protože tam našlo hodně našich členů svůj azyl, pokud chtěli být plnoprávnými členy Židovské obce. S touto obcí také sdílíme chazana a pořádáme hodně společných aktivit, zvláště pak náboženského charakteru, a vzájemně se zveme i ke společenským aktivitám.

S ostatními židovskými obcemi v Čechách a na Moravě udržujeme dobré a korektní vztahy. Jsem přesvědčený, že nás všechny židovské obce vnímají pozitivně.

Co pro tebe židovské aktivity znamenají, co tě na tom zajímá a baví, proč to děláš?

Být aktivní součástí židovské komunity Bejt Simcha pro mě představuje především možnost přihlásit se otevřeně k židovství.

Náboženský koncept judaismu se mi líbí pro svojí kombinaci svobody a odpovědnosti. Tedy identifikace s židovstvím mi přijde přirozená a obohacující. Je to také návrat „ke kořenům“. Moje židovství je také úcta k tradici, k té tisícileté kontinuitě a živému promlouvání k dnešku.

Komunitní život (v někdy hašteřivé, židovské společnosti) mě hodně baví. Někdy je to trápení a někdy radost a někdy i velká legrace. Člověk zde poznává lidi v jejich síle i slabosti, v jejich silných i slabých chvílích a někdy zde ožívají i ty známé židovské vtipy.

Ptala se Kateřina Mikulcová