Strom života

Svátek připadá vždy na patnáctý den měsíce švat, podle občanského kalendáře začíná Tu bi-švat 9. února. Současné oslavy a připomínky svátku mohou vést ke klamnému zdání, že se jedná o nový svátek sionistických ekologů. Není tomu tak. Nový rok stromů se slaví nejméně 3000 let.

V Mišně, v traktátu Roš ha-šana čteme:

„Jsou čtyři nové roky. Prvního nisanu – Nový rok pro krále a poutnické svátky. Prvního elulu – Nový rok pro desátek ze skotu. Prvního tišrej – Nový rok pro počítání let, pro léta odpočinutí – šnatšmita a pro roky Jubilejní – šnat ha-jovel… Prvního švatu – Nový rok stromů, dle slov Šamajovy školy, ale škola Hilelova praví patnáctého dne měsíce švat.“

Šamaj a Hilel představovali v prvním století před občanským letopočtem dvě významné školy židovského učení. Datum svátku vychází z data, kdy stromy přestávají čerpat vodu ze země a začínají brát živiny z mízy. Též určuje datum odvádění desátků pro chrám z úrody ovocných stromů. Chování člověka ke stromům a zodpovědnost za zemi je připomínáno již v Tóře.

Po vyhnání židů ze Španělska se středem židovské mystiky stalo izraelské město Safed. Jedním z nejvýznamnějších safedských kabalistů byl jeruzalémský rodák rabi Jicchak Luria Aškenazi (1534–1572), zvaný též Ari ha-Kadoš, tvůrce tzv. luriánské kabaly. Jemu a jeho žákům je připisováno zavedení nového zvyku pro oslavu Roš ha-šana l’ilanot, tzv. seder Tu bi-švat, který se v některých detailech podobal tradičnímu pesachovému sederu. Člověk i svět je ztotožňován s mystickým stromem života a plody na tubišvatovém sederovém stole tak mají i svůj skrytý symbolický a mystický význam.

Tradičně je jich sedm: koláčky a jiné zákusky z ječmene a pšenice, vinné hrozny, datle, fíky, olivy a granátová jablka. Bývá však zvykem přidat i pomeranč, kokos, ořechy, mandle, svatojánský chléb.

Ovoce je děleno do tří skupin: plody se slupkou a jedlou dužinou uvnitř (např. pomeranče) jsou symbolem lidského konání – „asija“, plody s peckou a jedlým oplodím zvenku (švestky, mandle) jsou symbolem lidské produkce – „jecira“, plody, které se jí celé (fíky) symbolizují božské tvoření – „berija“. Podobně jako při pesachovém sederu se pijí 4 poháry vína a postupujeme od bílého vína k červenému.

První pohár naplníme bílým vínem, jehož barva symbolizovala pod sněhem dosud spící zimní přírodu a stromy. K němu patří pečivo z pšenice, olivy, datle a vinné hrozny. Druhý pohár je z větší části naplněn bílým s přídavkem červeného vína, což symbolizovalo probouzející se přírodu. Jí se fíky, granátová jablka, etrogy a jablka. Ve třetím poháru je směs opačná, více červeného s přídavkem bílého vína, což symbolizovalo barvy kvetoucích luk, pozdní jaro. K tomu vlašské ořechy, lískové ořechy, svatojánský chléb a hrušky. Poslední, čtvrtý pohár, je plný červeného vína, symbolizuje sílu a žár slunce, horké léto, v němž rychle zrají sladké plody ovocných stromů. Z plodů se jí pšenice, ječmen, vinná réva, fíky, granáty, olivy, datle.

Stůl by měl být prostřen bílým ubrusem a neměla by chybět váza s květinami.

Strom v poušti

Ale zpět k sionistickým ekologům. Tento tradiční svátek je v moderní době stále více dnem vhodným k zamyšlení nad ekologickými otázkami nejen Izraele. Obnova přírody a péče o životní prostředí v tento den proniknou i k lidem, kteří možná celý rok o tuto problematiku nejeví zájem. Více a více lidí i židovských institucí, školek i škol například vysazuje stromy, čistí přírodu ve svém okolí, pořádá besedy na ekologická témata, nebo vybírá peníze na péči o přírodu. Také čtenáři Maskilu tak mohou přispět na ochranu přírody, vysadit strom, založit na zahradě rybníček nebo přispět na výsadbu stromů v Izraeli prostřednictvím KKL http://www.kkl-jnf.cz/kkl-v-ceske-republice/

Cena zasazení jednoho stromku v Izraeli je 350 Kč.

Nejjednodušším způsobem je odeslat platbu za stromek (stromky) na účet KKL ČR: č.ú.: 153159004/2700

Požehnání pro tubišvatový seder:

Na začátek, jako při Šabatu, řekneme požehnání při mytí rukou a před vypitím každého poháru požehnání vína. Svíčky se zapalovat nemusí, ale pro doplnění atmosféry je můžeme zapálit, ovšem bez požehnání.

Vzhledem k tomu, že plody, které při tomto svátku ochutnáváme,  zrají na stromech, říkáme požehnání:

Baruch ata Adonaj, Elohejnu, Melech ha-olam, bore pri ha-ec.

Pokud jíme některé plody poprvé v tomto židovském roce, řekneme před jejich požitím také požehnání:

Baruch ata Adonaj, Eloheinu, Melech ha-olam, še-hechejanu, ve-kijmanu, ve-higi’anu lazman ha-ze.

KATEŘINA MIKULCOVÁ