Rozhovor s ředitelkou mezinárodního festivalu ŠTETL FEST

Evu Yildizovou, která přes šestnáct let působí v legendárním brněnském Divadle Husa na provázku, před pár lety napadlo v Brně uspořádat festival židovské kultury. Spolu brněnskou židovskou obcí vytvořila unikátní mezinárodní akci, která si od prvního ročníku získala srdce snad všech, kdo festival navštívili. Zajímalo mě, jaké novinky připravují pro letošní třetí ročník, jak festivalový program ovlivnila situace v Izraeli i to, co byste si rozhodně neměli nechat ujít.

Festival ŠTETL FEST se v Brně již zabydlel. Povíš nám, jaké novinky jste si pro festivalové návštěvníky připravili?

Letošní ročník se opět o něco rozrostl, celkem ve čtyřech dnech nabídneme divákům 110 akcí, které jsou situované do brněnských židovských vil, Divadla Husa na provázku, Institutu Paměti národa a také do Besedního domu. Speciálně pro festival zpřístupníme budovu Franz Kafka Špitálu na Kolišti. Hned vedle něj kdysi stávala Nová synagoga. V rámci expozice si mohou návštěvníci prohlédnout předměty, které z ní pocházejí.

Všimla jsem si, že v tomto roce chystáte oproti loňsku výrazně více výstav. Je to tak, nebo se mýlím?

Máš pravdu. Naším největším počinem je letos realizace hned pěti samostatných výstav, které diváky provedou historií až po současnost. Výjimečnou výstavou bude prezentace dětských kreseb Petra Haimanna v Institutu Paměti národa. V kresbách jsou zachyceny osobní vzpomínky i dětský pohled na život v terezínském ghettu. Ve Franz Kafka Špitále bude k vidění souborná výstava snímků Jindřicha Štreita, Jindřicha Buxbauma, Nachiho Weisse a Hany Němečkové s názvem Židovská identita ve fotografii a brněnské židovské vily naplní malby autorů z několika židovských komunit. Můžete tak vidět díla Helgy Hoškové, architekta Petra Bureše i čerstvé absolventky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Josefiny Puah Klimentové. Všechny výstavy reflektují letošní festivalové téma.

Tím je letos Židovské trauma v umění od Kafky k Barbie. Proč jste ho zvolili a jak jste ho vybírali?

Původně jsme tento ročník chtěli věnovathudebnímu skladateli Pavlu Haasovi a spisovateli Franzi Kafkovi, jejichž výročí si letos připomínáme. Je pro nás ale důležité program koncipovat nejen směrem k minulosti, ale i přesáhnout do současnosti. Najít nějakou nosnou linku, která historii a současnost propojí. Při přípravě festivalu jsme v našich úvahách narazili na panenku Barbie a postavu Ruth Hendler, která ji vytvořila. Ta se nakonec stala právě tím oslím můstkem do současnosti.

Téma židovského traumatu je v naší historii všudypřítomné. Jak jste se ho rozhodli v programu reflektovat vy?

To je bohužel pravda. Tvorbu všech umělců, které na festivalu prezentujeme, trauma do určité míry ovlivnilo. S tím je spojen i přenos traumatické zkušenosti na další generace a potřeba jednotlivce transformovat trauma do uměleckého vyjádření. V dramaturgii letošního ročníku festivalu se výrazně odráží téma semknuté komunity uchovávající tradice a identitu jedince, který se s ní ale často potýká a hledá své vlastní jedinečné směřování do většinové společnosti. Zajímá nás, před čím nás je schopna komunita ochránit a do jaké míry se uzavíráním vzdalujeme okolnímu světu? Co od nás společnost očekává a zda uniformním zařazením jsme schopni si uchovat svoji identitu? I tyto otázky budeme klást našim hostům a náboženským autoritám současnosti.

Jak ovlivnila dramaturgii festivalu současná situace v Izraeli?

Přejeme si především, aby festival představil široké veřejnosti židovskou kulturu a tradici a také opět připomněl židovskou historii města Brna. Stal se místem setkávání, dialogu a tolerance. Samozřejmě že nelze zavřít oči nad současnou situací na Blízkém východě, a proto chceme naslouchat expertům a hledat vize a možnosti poválečného mírového soužití dvou velice traumatizovaných národů. Na festival přijede londýnský rabín Herschel Gluck, nositel Řádu britského impéria za zásluhy o mezináboženské porozumění. Rabín Gluck v roce 2000 založil Muslimsko-židovské fórum, jehož cílem je snižovat napětí mezi těmito komunitami a přispívat k jejich pokojnému soužití. Kromě jeho zkušeností v budování tolerance se budeme také bavit o celosvětovém nárůstu antisemitismu.

To zní zajímavě. Co dalšího bys divákům v programu doporučila?

Kromě již zmíněných výstav a besedy s britským rabínem Herschelem Gluckem bych návštěvníkům ráda doporučila dvě divadelní představení. V Huse na provázku připravujeme premiéru inscenace Noir Haas, zajímavý je i divadelně-výtvarný projekt Das Kafkahaus lipského divadla Schaubühne Lindenfels, jehož divadelní krajinou budou moci diváci po dobu tří hodin procházet nebo v ní pobývat a sledovat její změny a otisk díla Franze Kafky. Těším se i na debatu s izraelskou spisovatelkou Sarah Blau, která se zabývá postavením žen v uzavřených komunitách. Je toho ale mnohem víc. Myslím si, že se nám letos povedlo sestavit opravdu velice rozmanitý a zajímavý program a věřím, že si na festivalu přijde na své každý.

Zmínila jsi, že v programu se vždy snažíte představit i židovskou historii města Brna. Jak se v programu odrazí tentokrát?

Festival zahájíme odhalením busty významného architekta Ernsta Wiesnera a v rámci festivalu představíme nejen jeho brněnské realizace, ale odhalíme i jeho neprobádanou část života v Anglii. V rámci programové linky Návraty do Brna představíme příběh a přínos rodiny Blochových, kteří založili před válkou v Brně výrobní závody a jejichž potomci přijedou na festival z různých konců světa. Vrcholem festivalu bude party ve Fait Gallery pod názvem Barbie Dream a závěr bude opět patřit Filharmonii Brno, kde pod taktovkou Alexandra Liebreicha zaznějí díla Pavla Haase a Arnolda Schönberga.

Program je velice nabitý, máte nějaký návod, jak se v programu orientovat?

Snažili jsme se program koncipovat tak, aby si divák mohl vždy zvolit nějaké místo, které mu nabídne zajímavý, dramaturgicky ucelený program. Dá se dobře přecházet mezi trojúhelníkem vil Löw-Beer, Tugendhat a Arnoldovou vilou a dále je velká část programu umístěna v Divadle Husa na provázku a na Staré radnici. Vzdělávací programy jsou koncentrovány na pátek a na sobotu, neděle potom bude patřit především koncertům a programům pro rodiny s dětmi. Opět dodržíme zklidnění programu o šabatu, kdy nabídneme především přednášky, procházky a výstavy.

Bude možnost některé programy zhlédnout také online?

K vybraným akcím se mohou zájemci připojit živě na Facebooku. Následně je umístíme na náš YouTube kanál. Zde lze dohledat i záznamy z minulého ročníku.

PTALA SE RADKA LÍM LABENDZ
Foto David Konečný