Barbie, celým jménem Barbara Millicent Roberts, je nejpopulárnější panenkou na světě. Věděli jste ale, že má židovské kořeny? Jak je to s jejím židovským původem a identitou? Znáte její verzi s tefilin? A jak se vztah mezi genderem a tradičními rituálními oděvy a pomůckami odráží v současných osobních a komunitních praktikách židů? I na tyto otázky vám pomůže najít odpovědi festival ŠTETL FEST.

Barbie na festivalu ŠTETL FEST

V sobotu 31. srpna najdete v programu hned několik akcí spojených s Barbie. V kině Art, které se nachází ve vile Löw-Beer, se bude od 17.00 konat beseda s názvem Panenka Barbie pochází z Německa s německou novinářkou Stefanie Grossmann. Ta příchozím přiblíží pozadí úspěchu i židovské kořeny nejprodávanější panenky na světě. Poté bude následovat diskuze Pořádá Barbie šabatovou večeři? o popkultuře a jejím vlivu na naše sebeurčení a od 21 hodin se můžete přijít podívat na úspěšný film Barbie. V galerii Fait Gallery vypukne ve 20.00 hudebně-divadelní extatický bál Barbie Dream. Pořadatelé slibují, že půjde o „nejúžasnější událost roku do světa na pomezí reality a snů“. Čeká vás hudba, umění, stand up, happening a tanec, které vám umožní na chvíli hodit všechna traumata za hlavu a užít si večer plný smíchu a radosti. Hvězdou večera, v režii Terezy Volánkové, bude rapující chasidská diva v ortodoxním štrajmlu Lea Kalisch, jejíž energický mix stylů a jazyků doplní akustický pražský klezmer Der Šenster Gob. Publikum si extatickým kaleidoskopem zvuků jistě podmaní elektronický nomád původem z Tel Avivu DJ Uriel. Tanečnice Eve Archarly bude balancovat na tenké hraně smyslnosti na dvaceticentimetrových podpatcích ve stylu Frame up a o půlnoci zazáří drag queen Daina Divad. Na závěr nejzábavnější taneční hudbu z celého světa namixují izraelští DJ Nizri a DJ Shaham. Součástí večera, kterým vás něžně provedou herci Divadla Husa na provázku, bude také tombola s tematickými obrazy od známých brněnských výtvarníků Venduly Chalánkové, TIMA a Pavla Matysky.

Stvoření fenoménu

Kdy a kde tedy Barbie vznikla? Vytvořila ji podnikatelka s polskými židovskými kořeny Ruth Mosko Handler pro svoji dceru Barbaru. Veřejnosti byla poprvé představena 9. března 1959 na Americkém mezinárodním veletrhu hraček (American International Toy Fair), který patří mezi největší a nejvýznamnější na světě. Inspirací jí byla Bild-Lilli, kterou zahlédla ve výloze při jedné z rodinných dovolených ve Švýcarsku. Bylo to poprvé, co viděla panenku, o niž se nemají její malé majitelky starat jako o miminko či malé děťátko.

Bild-Lilli vymysleli v Německu v roce 1952 v redakci nedávno založených novin BILD jako rezervu pro vyplňování místa mezi články. Ke ztvárnění svojí představy si redakce pozvala německého kreslíře Reinharda Beuthiena. Jeho původní návrh miminka upravili tak, že vznikla žena odpovídající tehdejšímu vkusu mužského osazenstva redakce – spoře oděná bytost s dětským obličejem, našpulenými rty, dlouhými vlasy svázanými do culíku a dokonalým tělem. Bild-Lilli byla znázorňována jako svobodomyslná, nezávislá žena s vlastní kariérou a obdivovateli. Dokázala otevřeně mluvit o sexu, což v tehdejším poválečném Německu vyvolalo velký rozruch. Brzy se stala takovou senzací, že v novinách získala svou vlastní rubriku. Roku 1953 přišel nápad vyrobit Bild-Lilli jako panenku. Pro zajímavost, původně se její výroby ujal výrobce hraček Rolf Hausser, jehož firma za války vyráběla stovky figurek příslušníků SS a loajálních vojáků. Jelikož byla určena spíše pro muže, byla oděna jen velmi spoře a jako odkaz na své tvůrce si pod paží nesla miniaturní výtisk novin Bild. Panenka byla vyrobena z polystyrenu, dodávala se ve dvou velikostech a časem se k ní dala přikoupit další garderoba ve stylu 50. let. Společnost Mattel, jejíž spoluzakladatelkou byla Ruth Mosko Handler, získala práva na Bild Lilli v roce 1964, kdy ji definitivně nahradila panenkou Barbie.

Ruth Mosko Handler

Ruth Mosko Handler se narodila v Denveru v americkém státě Colorado 4. listopadu 1916 do rodiny židovsko-polských přistěhovalců. Vdala se za svou středoškolskou lásku Elliotta Handlera, s nímž se v roce 1938 přestěhovali do Los Angeles. Svůj první podnik založili doma v garáži. Během druhé světové války se k nim připojil společník Harold Matt Matson. Spojením jejich jmen Elliot a Matt vznikl název společnosti Mattel. Původně prodávali miniaturní rámečky na fotografie, ale zjistili, že nábytkové soupravy pro panenky jsou výnosnější. Později, když Matson z podniku odstoupil, zaměřili se Elliot a Ruth Handlerovi na výrobu hraček. V roce 1955 vymysleli nový způsob, jak přímo oslovit děti prostřednictvím reklamy, tím, že koupili roční reklamní čas v novém televizním pořadu Mickey Mouse Club, pro který vytvořili speciální kytaru. Největší úspěch jim však přinesla barbína, po níž toužily generace malých holčiček po celém světě.

Ruth Handler se stala prezidentkou společnosti Mattel v roce 1967. O tři roky později jí byla diagnostikována rakovina prsu. Během léčby podstoupila mastektomii, což ji inspirovalo k navržení prsní protézy, kterou nazvala Nearly Me. Handler zemřela v Kalifornii na komplikace po operaci rakoviny tlustého střeva 27. dubna 2002 ve věku 85 let. V době jejího úmrtí byla prodána více než miliarda panenek Barbie ve 250 zemích světa.

Tefilin Barbie

V roce 2006 vytvořila Jen Taylor Friedman Tefillin Barbie. Barbínu oblékla do tradičního rituálního oděvu, naaranžovala a vyfotila ji s talitem i tefilin během čtení Tóry, při slavnostním vyzvednutí Tóry nad hlavu po jejím čtení, se sidurem i se svazkem Talmudu. Dokonce vznikla i fotografie deseti panenek Barbie tvořících minjan. Tento počin první známé ženy v historii, která ručně napsala celý svitek Tóry, se stal v liberálních židovských kruzích ikonický.

RADKA LÍM LABENDZ A ŠTETL FEST