Židovské muzeum v Praze připravuje čtyřdenní program věnovaný diskusím a přednáškám o Kafkovi na pomyslné trase Česká republika – USA
Od 17. do 20. června nabídne Židovské muzeum v Praze všem českým i zahraničním návštěvníkům celkem sedm simultánně tlumočených přednášek a diskusí, které představí Kafkovy myšlenky v kontextu dnešní doby. Projekt přivede k jednomu stolu významné spisovatele a akademiky z USA a Evropy, kteří společně propojí americký a evropský pohled na Kafkovo dílo, jeho vztah k lásce, přátelství či židovství.
„Cílem naší série přednášek a diskusí Transatlantic Kafka je mimo jiné rozvířit inovativní, inspirativní a aktuální diskuse o současném společenském dění, které si jako svůj společný jmenovatel vezmou literáta, jehož myšlenky obletěly celý svět. Všichni naši vybraní hosté doslova nesou Kafkův americký hlas zpět do Prahy, kde se během čtyř dnů rozezní v obou jazycích – češtině i angličtině,“ dodává k akci ředitelka Židovského muzea v Praze Pavla Niklová.
Franz Kafka patří od konce 40. let 20. století k nejvlivnějším myslitelům a spisovatelům dvacátého století v Evropě i ve Spojených státech. Specifického přijetí jeho tvorby se Kafkovi dostalo právě v USA, kde nakladatel Salman Schocken, židovský emigrant z nacistického Německa, vydal ve svém nakladatelství v roce 1945 jeho dílo. Tím představil tohoto unikátního autora americké veřejnosti. Ve stejné době filozofka Hannah Arendt, rovněž emigrantka z nacistického Německa, dává Kafkova díla do souvislosti s fašismem a totalitarismem. Taková angažovanost vynesla Kafku mezi nejvlivnější myslitele a spisovatele dvacátého století v Evropě i Spojených státech.
Americký pohled na Kafkovu tvorbu i osobnost nabídnou tři přednášky, které se od 17. do 19. června budou konat v Maiselově synagoze.
V první z nich se 17. června v 17.00 literární vědkyně, překladatelka a vyučující na katedře slavistiky Harvardovy university Veronika Tuckerová vydá po pražských stopách Franze Kafky a přiblíží čtenářskou interpretaci Kafky v komunistickém Československu, včetně pohledu Václava Havla.
Sté výročí úmrtí Franze Kafky je také stým výročím, kdy Max Brod nespálil Kafkova díla, jak si autor výslovně přál, ale uchoval je pro další generace. Jaký byl ale ve skutečnosti jejich vztah, nad kterým visí otazník? Proč spisovatel, překladatel a skladatel Brod Kafkovo přání nakonec nereflektoval, objasní 18. června od 17.00 přednáška spisovatelky, členky Americké akademie v Římě a novinářky Elif Batuman.
Hlavní přednášku série Transatlantic Kafka zaměřenou na vztah Franze Kafky k lásce pronese ve středu 19. června od 19 hodin Merve Emre , která je docentkou americké literatury na Oxfordu, profesorka tvůrčího psaní a kritiky na Wesleyan University a ředitelka Shapiro Center for Creative Writing and Criticism (Centrum tvůrčího psaní a kritiky). Kafkův vztah k ženám je obecně vnímán jako problematický, Emre objasní mimo jiné Kafkovo vnímání manželství. Ačkoliv byl Kafka dvakrát zasnouben s Felice Bauer a jednou s Julií Wohryzek, svůj závazek vždy nakonec zrušil a nikdy se neoženil. Ve své přednášce se Merve Emre také dotkne Kafkova postoje k lásce na dálku a role dopisů v jeho milostných dobrodružstvích.
Protnutí zaoceánského a evropského pohledu na život a dílo Franze Kafky nabídnou diskuse, které se budou konat od 17. do 20. června.
V pondělí 17. června od 19 hodin budou Veronika Tuckerová, spisovatelka Magdaléna Platzová a mezinárodně uznávaný překladatel Deníků Franze Kafky a držitel Guggenheimova a Fulbrightova stipendia Ross Benjamin v Maiselově synagoze diskutovat o různých interpretacích díla Franze Kafky.
Magdaléna Platzová vystoupí společně s autorkou románu Soy Milena de Praga (Jsem Milena z Prahy) Monikou Zgustovou v diskusi i následující den, 18. června od 19 hodin. Diskuse v Knihovně Václava Havla otevře téma spojené s mezilidskými vztahy, konkrétně s vlivem Mileny Jesenské a Felice Bauer na Kafku. Magdaléna Platzová k diskusnímu večeru dodává: „Kdo byla Felice Bauer, žena, kterou generace Kafkových fanoušků znají jen jako milovnici masitých pokrmů, těžkého nábytku a přesně nařízených hodinek? Kdo se skrýval za vyrovnaným povrchem a srdečným smíchem, o kterém existují svědectví? A kam až v jejím životě dosáhl Kafkův stín? O jejím životě po rozchodu s pražským spisovatelem se ví málo. Provdala se, měla dvě děti, emigrovala do Ameriky. A čtyřicet let opatrovala dopisy muže, který ji opustil…“
Ve středu 19. června bude Ross Benjamin společně s profesorem srovnávací literatury na Americké universitě v Paříži Danielem Medinem diskutovat o Kafkově vztahu k židovské víře. Kafka se ve svých denících a dopisech neustále potýkal s tím, co znamenalo v jeho době „být Židem“. Víra byla důležitým tématem jeho psaní.
Poslední přednáška cyklu, pořádaná ve čtvrtek 20. června od 17 hodin v Maiselově synagoze ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem, nabídne diskusi předsedy Rakouské společnosti Franze Kafky Manfreda Müllera a spisovatele Hanse Platzgumera. Budou mluvit o roli snů v Kafkově díle a odpoví na otázky: Kdo byla ruská tanečnice Eugenie Eduardowa, kterou Kafka poprvé spatřil tančit v Praze v roce 1909 a v dopisech Felice Bauer i poté psal, že o ní musí měsíce snít? A nenacházelo se samotné Kafkovo psaní na pomezí bdění a snění?
Projekt Transatlantic Kafka je součástí programové série, kterou v letošním roce Židovské muzeum v Praze pořádá pod názvem KAFKA 100 jako připomínku stého výročí úmrtí slavného pražského spisovatele. Mezi další projekty tohoto cyklu patří urbánní hra Hledá se Odradek či aktuální výstava izraelského typografa Odeda Ezera: Samsovo tajemství.
Zdroj: Židovské muzeum Praha