Letošní 100. výročí úmrtí světově proslulého pražského rodáka Franze Kafky bylo jasnou výzvou umělcům různých žánrů. A ta výzva se ujala. Židovské muzeum si jeho jubileum připomíná celoročním projektem Kafka 100, polská režisérka Agnieszka Holland pracuje na celovečerním filmu Franz, na knižním veletrhu v Praze bude legendární spisovatel ústřední postavou. A jak na to odpověděl výtvarný svět? Už 9. února představilo Centrum současného umění DOX výstavu KAFKAesque, což je hlavní projekt letošního roku. Netradiční výstava se zaměřuje na reflexi Kafkova literárního díla a kafkovské poetiky v současném výtvarném umění. Jejím cílem je nahlížet na souvislosti s Kafkovým nesmrtelným dílem perspektivou současného světa, který se nachází v bodě, kde staré již neexistuje a nové se ještě tak úplně nezrodilo.
Asi není náhoda, že výstava je uspořádána právě v pražském centru DOX, nad jehož střechou trvale kotví vzducholoď. Tenhle fascinující dopravní prostředek je totiž v časové harmonii s životem Kafky – ten se narodil roku 1883 a první opravdu řiditelná vzducholoď, za niž je považována La France, pochází z roku 1884. Byla tedy Kafkovou současnicí, on i ona se rodili ve stejnou dobu.
Výstava s trochu tajuplným názvem KAFKAesque poutá už od prvního dne nebývalý zájem zejména mladých lidí a mnozí z nich, jak jsem se přesvědčil osobně při své návštěvě, jsou cizinci. Při prohlídce nahlédneme do mnoha místností i do několika pater těchto moderních výstavních prostor, navštívíme i temné místnosti, kde se promítají snímky či filmy.
Velmi velkoryse je výstava pojata i ve smyslu kafkovských reflexí. Některá díla odkazují přímo ke konkrétním titulům či k epizodám z jednotlivých knih či z Kafkova života, ta jsou však v menšině. Většina malířů, grafiků či autorů trojrozměrných děl navazuje na německy píšícího spisovatele velmi volně, někde si snad z jeho díla vzali jen onu kafkovsky již kodifikovanou absurditu.
Kladem je pak různorodost pojetí i forem vystavovaných artefaktů – rozhodně se tu návštěvník neutápí jen v neohraničených zákoutích temných myšlenek, najde se tu dost často i překvapivý humor, samozřejmě také absurdní…
Některé z nejdůležitějších částí Kafkových děl se čtou, jako by to byly doslovné popisy expresionistických obrazů, které by se měly opravdu namalovat.
THEODOR W. ADORNO
JAK NA KAFKOVSKÝ KULT
Nenajdeme mnoho autorů, kteří by ovlivnili kulturní svět tak zásadním způsobem – i když nezáměrně – jako Franz Kafka. Zejména po druhé světové válce, v 60. letech, se z něj stal přímo kult. Jeho jméno znají i ti, kteří v životě přečetli sotva jednu knížku. Kafka, to je postoj ke světu.
Desítky světových spisovatelů si ho vzaly za vzor. Kolik jen o něm bylo napsáno literárních i filozofických rozborů, odborných monografií, čtivých životopisů, aniž bychom se dobrali jednoznačného, konečného stanoviska k jeho tvorbě… Kafka přesáhl svou dobu, a jak se ukazuje na této výstavě, je pro současné umělce živý i po sto letech. Má jim co říci – a oni to zase svou svébytnou kafkovskou reflexí říkají nám. Už sto let Kafka odpočívá na pražském židovském hřbitově – a najednou jako zázrakem je opět mezi námi, a to v mnoha nečekaných podobách.
Možná by se i sám Kafka divil, co všechno se dá z jeho knih vyčíst, kolik odkazů lze nalézt a následně vytvořit v kafkovském stylu, počínaje logicky jeho portréty a konče třeba skleněným sobem v životní velikosti v úvodu expozice, který se po vás otáčí a kýve parožím, aniž by kopýtkem naznačil svou vnitřní kafkologickou souvislost. Jeho islandský autor by nám to jistě vysvětlil.
Rozhodně je šokující, jak širokému mezinárodnímu zájmu – patrně o dost většímu než ve své rodné zemi – se Kafka těší i sto let po své smrti. Tomu odpovídá i výběr umělců, z nichž naprostá většina je ze zahraničí. Každý pracuje jinou myšlenkovou metodou i výtvarnou technikou, ale všichni mají o Kafku až intimní zájem. Vystavovaný soubor je tak vlastně připraven na putování po dalších evropských zemích, kde je Kafka znám a uctíván.
Uvidíme, jestli se tato teorie postupně přemění v praxi…
Jak uvádějí organizátoři, výstava KAFKAesque nenabízí historizující pohled na literátovu tvorbu. Nejde tu o to ukázat, jaký Kafka doopravdy byl, ani o pohled analyticky zahleděný do obsahu jeho nejednoznačně vykládaných děl, ale o to, co si lze z Kafkových děl vzít. Jak ho lze interpretovat. A v tom je už každý umělec jiný. Jsou to velmi diverzifikované pohledy aktérů dnešní doby, které odrážejí naši současnou situaci se všemi jejími složitostmi, nejasnostmi a absurditami.
KDO ŠEL VE STOPÁCH KAFKY
Práce tří desítek mezinárodně uznávaných umělců ukazují, že Kafkovo dílo se svými odkazy na existenciální strachy a osobní úzkosti je pro naši dobu velmi aktuální. A přitom si každý v jeho tvorbě může nalézt něco jiného, není tu jeden Kafka jako petrifikovaný hrdina, po kterém se pojmenovávají ulice, ale prakticky multiinterpretovatelná literární látka s mnohotvárnými inspiračními prvky, jež jsou zakleté v příbězích a situacích, v nichž každý může objevit kus sebe samého, své vlastní interpretace a nejistoty.
A teď ta nejdůležitější fakta. S díly kterých umělců se na kafkovské výstavě setkáte?
Tady jsou v abecedním pořádku, čeští i zahraniční tvůrci: Josef Bolf, Pavel Büchler, Jake & Dinos Chapman, Mat Collishaw, Rowynn Michelle Dumont, Martin Gerboc, Douglas Gordon, Matouš Háša, Gottfried Helnwein, Siegfried Herz, Magdalena Jetelová, David Lynch, Volker März, Stefan Milkov, Jan van Oost, Wolfgang Pavlik, Viktor Pivovarov, Jiří Příhoda, Nil & Karin Romano, Jaroslav Róna, Nicola Samori, Marek Schovánek, Jakub Špaňhel, Jan Švankmajer, Johan Tahon, Mark Ther, Alexander Tinei, Maciej Toporowicz a Liu Xia.
U zveřejněných snímků uvádíme jméno autora. Řada exponátů je doslova šokující – ale to si musí prožít každý návštěvník sám, nenajdou se dva lidé, kteří by to cítili stejně.
Kurátory, kteří tento náročný mezinárodní projekt připravili, má výstava rovnou tři. Jsou to Otto M. Urban, ředitel galerie Leoš Válka a Michaela Šilpochová. Jejich úloha je mimořádná, neboť dokázali oslovit a přesvědčit k účasti spoustu zahraničních tvůrců i těch, kteří u nás ještě nikdy nevystavovali. V květnu se můžeme těšit na obsáhlý katalog s díly všech zúčastněných umělců. Výstava potrvá do 22. září 2024, během té doby ji doprovodí řada akcí jako besedy, literární čtení, filmové projekce a koncerty.
LUBOR FALTEISEK
Foto autor a archiv galerie DOX
FRANZ KAFKA (3. července 1883 – 3. června 1924) Pražský rodák Franz Kafka je jedním z klíčových autorů kulturního světa 20. století. Jeho romány, povídky a korespondence byly přeloženy do několika desítek světových jazyků, jeho dílo a život se staly předmětem četných monografií a odborných studií. Kafkovo literární dílo ovlivnilo nejen další spisovatele, ale postupně zasáhlo i mnoho různých oblastí kultury, a to nejen film a divadlo, u kterých by se to dalo očekávat, ale i hudbu a výtvarné umění, které jsou literatuře relativně vzdálené.