Jak napsal Dariusz Libionka v článku Poselství poštovních známek, který vyšel v roce 2005 v časopise Dějiny a současnost:„Staré poštovní známky představují neobyčejně zajímavý dokumentární materiál. Ve dvacátém století se staly jedním z prostředků masového ideologického působení.“
Není proto divu, že když přišel v roce 1965 spisovatel Ota Pavel a výtvarník Adolf Hoffmeister s návrhem na vydání poštovních známek s židovskými motivy, vyvolalo to údajně poprask. Leo Pavlát o tom řekl v červnu 2011 v pořadu Šalom alejchem: „V roce 1966 už probíhala jednání o konkrétních motivech pro celou emisi. Oproti původní koncepci, která obsahovala jen vyobrazení historických synagog, byla zahrnuta pouze synagoga Staronová a spolu s ní v jednotném grafickém stylu i několik judaik ze sbírek Státního židovského muzea.“ Emise byla vydána „doslova pár dní před červnovou arabsko-izraelskou válkou. Následné vítězství Izraele pak ještě tentýž měsíc vedlo k nevídanému rozhodnutí – tzv. židovské známky byly staženy z oběhu.“ Známek bylo vydáno celkem šest (katalog. č. 1615‒1620). Byla na nich Staronová synagoga (1268) v nominální hodnotě 1,20 Kčs, dále Pinkasova synagoga (1535) s nápisem Památník (1939‒1945) v nominální hodnotě 1,40 Kčs a náhrobek Davida Ganse (1613) na starém židovském hřbitově v hodnotě 1,60 Kčs. Ze sbírek Státního židovského muzea v Praze pak byl použit detail chrámové opony (1593) na známku v nominální hodnotě 30 h, znak pražských tiskařů (1530) na hodnotu 60 h a džbán z Mikulova (1801) na hodnotu 1 Kčs. Všechny známky z této série přitom na sobě měly ještě malou stylizovanou chanukii. Stejný motiv náhrobku Davida Ganse poté použilo Poštovní muzeum v roce 1996 na pamětní list vydaný při příležitostí 90. výročí založení Židovského muzea v Praze. Autory návrhů byli Jiří Švengsbír a Karel Vodák.
Židovské motivy, které se na československých a později českých známkách objevují, můžeme rozdělit do několika oblastí:
1. Terezín a holocaust
V roce 1968 vyšla série tří známek ke 30. výročí mnichovské dohody, na nichž byly použity kresby terezínských dětí (katalog. č. 1706‒1708). Známky měly nominální hodnoty 30 h, 60 h a 1 Kčs. Obsahovaly vždy kresbu, jméno dětského autora a jeho věk spolu s nápisem Mnichov 1938, konkrétně šlo o postavy od desetiletého Jiřího Beutlera, motýli na louce od jedenáctileté Kitty Brunnerové a výhled z okna od desetiletého Jiřího Schlessingera. Autorem grafického návrhu známky byl Jan Mráček.
V roce 1972 byla vydána známka 30 let od vzniku ghetta Terezín s motivem chlapce za ostnatými dráty od výtvarníka Jaroslava Lukavského. Jednalo se o součást série Významná výročí (katalog. č. 1942‒1945). Známka s chlapcem měla nominální hodnotu 30 h.
Na známce ke 40. výročí založení Památníku Terezín (katalog. č. 2809) v roce 1987 vidíme růži, která má ostnatý drát místo trnů a stylizovanou menoru v pozadí. Známka měla nominální hodnotu 50 h. Navrhl ji Jiří Kodejš.
Izraelský prezident Chaim Herzog se zúčastnil vzpomínkového setkání při 50. výročí zřízení ghetta Terezín v roce 1991. Na památku této události vyšlo několik korespondenčních lístků s anglickým a hebrejským nápisem 50 Years ghetto Anniversary a s textem President Chaim Herzog Ghetto Visit Oct. 17, 1991. Jeden z grafických návrhů obsahoval žlutou hvězdu s nápisem Jude, růži, ostnatý drát a menoru, jiná dopisnice pak zachycovala domy v Terezíně. Speciální známka však při této příležitosti emitována nebyla.
Sice se nejedná přímo o známku, ale můžeme zmínit, že v roce 1996 byly vydány číslované faksimile propagačního aršíku pro Červený kříž se čtyřblokem nezoubkovaných terezínských balíkových připouštěcích známek. Jedná se o černotisk s červeným číslem, který vyšel jako příloha monografie Pošta v ghettu Terezín, na které se autorsky podíleli František Beneš a Patricia Tošnerová.
V roce 2005 vyšel poštovní aršík (katalog. č. A0422) v nominální hodnotě 31 Kč s názvem Osud kresby Petra Ginze Měsíční krajina. Autem návrhu byl Pavel Hrach. Známka s portrétem Petra Ginze a s jeho kresbou je na aršíku doplněna kresbou raketoplánu Columbia. Izraelský kosmonaut Ilan Ramon vzal s sebou do vesmíru faksimile Ginzovy kresby, aby tak splnil jeho dětský sen podívat se do vesmíru. Let však skončil tragicky a všech sedm astronautů zahynulo 1. 2. 2003 při přistávacím manévru. Tuto známku nacházíme i na pamětním listu vydaném Českou poštou při příležitosti 70. výročí vzniku ghetta Terezín.
Kromě známek, korespondenčních lístků či obálek si sběratelé cení i příležitostná poštovní razítka. Např. při příležitosti výroční 70 let od prvního transportu do ghetta Terezín, který se uskutečnil z pražského Masarykova nádraží, bylo dne 24. 11. 2011 používáno na poště Praha 06 příležitostné razítko s nápisem Praha 06, AE1/409, Bäckergasse, CI. Westbaracken, 70 let od prvního transportu, v obrazu razítka byl kufr s hvězdou a nápisy, a na poště v Terezíně bylo ve stejný den k 70. výročí vzniku ghetta Terezín používáno razítko s textem „Theresienstadt, 70. výročí vzniku Ghetta Terezín, Terezín“, v obrazu razítka byl obrys města z ptačí perspektivy a v něm razítko, které dostávali Židé do průkazu totožnosti. Autorkou návrhů obou razítek byla Renáta Fučíková.
V roce 2015 byla vydána Pocta Nicolasi Wintonovi (katalog. č. 0860) v nominální hodnotě 13 Kč. Na známce vidíme portrét sira Nicolase Wintona s dětmi, které zachránil, v pozadí. Autorem návrhu byl Zdeněk Netopil. Známka byla emitována pouhé dva měsíce po Wintonově úmrtí.
2. Židovské památky a reálie
V roce 1997 byly vydány dvě známky označené jako Krásy naší vlasti ‒ Židovské památky v Praze, a to Staronová synagoga (katalog. č. 0142) v nominální hodnotě 8 Kč a náhrobek rabiho Löwa (katalog. č. 0143) v nominální hodnotě 10 Kč. Autorem obou návrhů byl James Janíček. Jednalo se o příležitostné poštovní známky ve společném česko-izraelském vydání.
500 let hebrejského knihtisku v Praze (katalog. č. 0717) je název známky v nominální hodnotě 25 Kč, která vyšla v roce 2012. Vévodí jí velké písmeno alef. Autorkou návrhu byla Renáta Fučíková. Se známkou byla vydána také obálka vydání prvního dne včetně příležitostného poštovního razítka. V obrazové části obálky je vyobrazena hostina v židovském domě, na razítku je český lev třímající v tlapách tiskařské tampony a text Praha, 18. 4. 2012.
3. Osobnosti
V roce 1996 byla vydána příležitostná poštovní známka (katalog. č. 0125) v nominální hodnotě 20 Kč věnovaná malíři, sochaři, grafiku a básníku Endre Nemesovi (1909‒1985). Stejnou známku s barokní židlí pak vydal i Izrael, Slovensko a Švédsko, tedy země, kde Nemes žil nebo k nimž měl vztah.
V roce 2000 vyšla růžovofialová známka s portrétem hudebního skladatele a dirigenta Gustava Mahlera (katalog. č. 0257) v nominální hodnotě 8 Kč. Autorem návrhu byl Oldřich Kulhánek.
V rámci série Osobnosti vyšla v roce 2006 známka s portrétem Sigmunda Freuda (katalog. č. 0465) v nominální hodnotě 19 Kč. Autorkou návrhu byla Markéta Prachatická.
Ke 400. výročí narození byla v roce 2009 vydána známka s rabi Jehudou Löwem (katalog. č. 0600) v nominální hodnotě 21 Kč. Autorem návrhu byl Karel Zeman. Za stylizovanou podobiznou rabína je tympanon vstupního portálu Staronové synagogy zdobený reliéfem keře vinné révy, pod ním pak vidíme znak pražské židovské obce. Ve druhé části známky je pohár na kiduš, jedna z mála památek, která se údajně zachovala z rabínova majetku.
V roce 2013 vyšel známkový sešitek (katalog. č. VZS12) obsahující 6 celoplošných samolepkových známek s Franzem Kafkou. Nominální hodnota E odpovídá ceně za prioritní obyčejnou zásilku po Evropě do 50 g. Autorkou návrhu byla Marina Richterová.
4. Izrael
V roce 2011 byl vydán korespondenční lístek Český les v Izraeli, který navrhl Aleš Najbrt. Na lístku i na známce v písmenkové hodnotě Z je stylizovaný les složených z hvězdiček.
Zatím posledním počinem České pošty je společné česko-izraelské vydání příležitostné písmenkové poštovní známky TGM v Izraeli (katalog. č. 1146) v roce 2021. Motivem známky je umělecká mozaika kibucu Kfar Masaryk pojmenovaného na počest Tomáše Garrigua Masaryka. Výtvarný návrh známky pochází z dílny izraelského autora Davida Ben-Hadora. Hodnota Z odpovídá obyčejné zásilce do mimoevropských zemí do 50 g. Vydána byla též obálka prvního dne vydání (FDC) s námětem vlajek obou států se zúrodněnou půdou v pozadí, jejímž autorem je Petr Foldera.
Jak prohlásila velvyslankyně Státu Izrael v ČR Anna Azari: „Tato známka vychází u příležitosti třiceti let od obnovení česko-izraelských diplomatických vztahů. A bylo to neuvěřitelných třicet let přátelství mezi našimi dvěma národy, které sahá až k prezidentu Masarykovi a ještě dál. Proto jsem ráda, že je můžeme oslavit tímto opravdu vzácným a symbolickým způsobem – vydáním společné česko-izraelské známky.“
ŽANETA DVOŘÁKOVÁ
