V Parlamentu České republiky, v jeho Poslanecké sněmovně na Malé Straně, se ve středu 22. listopadu odehrála mimořádná akce. Více než půl stovky českých politiků, především poslanců, dále významných právníků a dalších pozvaných hostů, z nichž mnozí mají kontakt s Izraelem, se tu od 16. hodiny sešlo na menší, avšak významnou mezinárodní konferenci. Mluvilo se na ní o možnostech a právních souvislostech plánovaného přesunu velvyslanectví jednotlivých států, zejména České republiky, do Jeruzaléma.

Po zahájení přišly samozřejmě na řadu nejdřív oficiální proslovy jako třeba projev velvyslankyně Státu Izrael Anny Azari, který byl velmi osobní a přátelský. Paní velvyslankyně je v roli ambasadorky židovského státu už počtvrté a tentokrát si sama vybrala Prahu, jak ráda připomíná. Konferenci také oslovil prezident Nadačního fondu spojenců Izraele Josh Reinstein a jeho evropský ředitel Leo van Doesburg. Tato nadace již několik let poskytuje edukaci a podporu jednotlivým proizraelsky orientovaným poslancům ve více než padesáti zemích světa. Ještě je třeba připomenout, že konference s názvem Ambasády v Jeruzalémě a mezinárodní právo se na této významné půdě konala pod záštitou Miloslava Janulíka, předsedy parlamentní skupiny spojenců Izraele, Pavla Žáčka, předsedy výboru pro bezpečnost, a Karla Sedláčka, předsedy České společnosti přátel Izraele. A právě šéf této společnosti, která sdružuje na čtyři stovky členů a byla spolupořadatelem konference, nám připomněl, že právě v této pohnuté době po agresivním vpádu Hamásu do Izraele 7. října by měl Izrael pocítit mezinárodní solidaritu nejen v prohlášeních, ale i v praktických krocích. A k nim patří i přesunutí zahraničních zastupitelských úřadů z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Znalci práva se shodli

Poté vystoupili významní odborníci v oboru mezinárodního práva, aby ve svých příspěvcích zdůraznili, že oproti častým nepřesným politickým tvrzením, kde je přání otcem myšlenky, takovémuto kroku z hlediska mezinárodního práva vlastně nebrání prakticky vůbec nic.

Pro podporu tohoto kroku se vyslovil jak holandský právník Andrew Tucker, ředitel Haagské iniciativy pro mezinárodní kooperaci, který promluvil na téma status Jeruzaléma – perspektivy mezinárodního práva, tak i dva čeští odborníci. Pavel Hasenkopf vystoupil za Českou společnosti pro mezinárodní právo a z jeho projevu vyplynulo, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN nejsou právě závazné.

Na jejich problematická vyznění upozornil také Karel Sedláček v příspěvku Přijímání rezolucí RB OSN ve stínu naftových krizí a v období studené války. Advokát Michal Pacovský, který je členem Legal Counsel Int. a prezidentem české pobočky Židovského národního fondu, se pak blíže podíval na dvě konkrétní proklamace ve svém příspěvku Rezoluce Rady Bezpečnosti OSN č. 476 a 478 a některé aspekty mezinárodního práva ve vztahu k velvyslanectví v Jeruzalémě. Mluvilo se také o dohodách z Camp Davidu z roku 1978, které se týkaly Egypta, a o dalších z Oslo, uzavřených s palestinskou stranou v letech 1993 a 1995, aby bylo v závěrečném souhrnu znovu konstatováno, že v případě přestěhování mezinárodních ambasád do Jeruzaléma nejde o problém právní, ale pouze o otázku politickou.

Pražská deklarace

Svrchované státy si mohou samy rozhodnout, kde budou mít svou ambasádu. Existují nakonec i případy, že není ani v dané zemi. V případě Jeruzaléma zatím ovšem vždy šlo o jeho západní část, o které nejsou žádné spory – východní část Izrael obsadil po válce v roce 1967 a Palestinci to rozporují. Velkou roli tam hrají i otázky svatých míst. Izrael však dnes považuje celý Jeruzalém za své nedělitelné hlavní město.

Druhým, pro nás posluchače hodně emotivním vrcholem konference bylo bohatým obrazovým materiálem doplněné osobní svědectví poslance Pavla Žáčka, předsedy výboru pro bezpečnost, o jeho nedávné návštěvě Izraele, kde navštívil místa, která byla cílem bezprecedentního útoku Hamásu. Desítky fotografií dokázaly obrazem sdělit i to, co jde jen těžko popsat slovy…

Konference vyústila ve zveřejnění PRAŽSKÉ DEKLARACE Nadace spojenců Izraele, kterou přečetl poslanec Miloslava Janulík. Ta ve čtyřech bodech shrnuje zásady, které chce prosadit.

1. Jeruzalém je nedělitelným hlavním městem Izraele, jak se na něj odvolává Základní zákon Izraele přijatý v roce 1980.

2. Uznáváme historický a kulturní význam Jeruzaléma jako hlavního města židovského národa a skutečnost, že Jeruzalém byl vždy jeho jediným hlavním městem.

3. Oceňujeme izraelskou vládu, že od roku 1967 chrání svatá místa a respektuje a chrání náboženskou svobodu všech vyznání tato místa navštěvovat a svobodně tam praktikovat.

4. Každý svrchovaný národ si podle mezinárodního práva může určit své vlastní hlavní město. Proto odsuzujeme diskriminaci Izraele a jím určeného hlavního města, kterému je jako jediné zemi na světě upíráno právo svobodně si zřídit své hlavní město.

S vědomím těchto skutečnosti vyzýváme parlamenty celého světa, aby přijaly rezoluce vyzývající své vlády k uznání statusu Jeruzaléma jako nedělitelného hlavního města Izraele a aby na potvrzení této skutečnosti přesunuly svá velvyslanectví do Jeruzaléma.

V Jeruzalémě už sídlí pět ambasád

Do Jeruzaléma, města, které se stalo metropolí starověké izraelské monarchie dávno předtím, než drtivá většina dnešních hlavních měst vůbec vznikla, svá velvyslanectví dosud přesunulo jenom pět států. Po USA, které tak učinily jako první před pěti lety, 14. května 2018 (Palestina je ovšem kvůli tomu zažalovala), sem svou ambasádu přesunuly jen méně významné státy, Honduras, Guatemala a Kosovo, letos v září k nim přibyla ještě Papua-Nová Guinea. Brzy to plánuje západoafrická republika Sierra Leone a také Paraguay. Ta je zvláštní případ – v roce 2018 už své velvyslanectví v Jeruzalémě měla, ale po čtyřech měsících ho vrátila zpátky do Tel Avivu… Vážně o tom uvažuje Uruguay. I Srbsko, Malawi a Dominikánská republika oznámily svůj záměr otevřít své velvyslanectví v izraelském hlavním městě. Žádná světová velmoc však zatím USA nenásleduje.

Z pražské konference významných právních odborníků vyplynulo, že z pohledu mezinárodního práva přesunu ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma nic nebrání. Snad jen nedostatek odvahy… My bychom v případě tohoto zásadního rozhodnutí mohli být první ze států Evropské unie. Premiér Petr Fiala tento krok podporuje.

Mezitím Česká republika učinila jiné diplomatické kroky. V roce 2018 vznikl v Jeruzalémě český honorární konzulát, kde je konzulem Dan Propper, izraelský podnikatel s českými kořeny, který má u Teplic továrnu. A téměř zároveň jsme zde s velkou slávou otevřeli na Hebron road Český dům, jehož zaměstnanci jsou zároveň zástupci společností CzechTourism, CzechTrade a CzechInvest. Český dům je i pobočkou telavivského Českého centra. A v dubnu 2021 zahájila činnost jeruzalémská pobočka českého velvyslanectví v Tel Avivu, kde začal působit první tajemník velvyslanectví ing. Pavel Bobek. Pobočka sídlí v Jeruzalémě vedle hotelu King David a budovy YMCA, na adrese George Washington 6. Další náš honorární konzul Roni Gipsz sídlí v Haifě a na jižním cípu země v Ejlatu je konzulem David Hercky.

Konference byla ukončena nádherným symbolickým aktem, když předseda ČSPI Karel Sedláček zatroubil na svůj starozákonní nástroj – šofar neobvykle velkých rozměrů a mohutného hlasu. A pak jsme spolu se společnou fotografií všech účastníků konference poslali přátelské pozdravy do Izraele!

LUBOR FALTEISEK
Foto: Studio Petřina a wikipedia (Jeruzalém)