Vážení a milí členové a přátelé Bejt Simcha,

blíží se konec roku, a to je určitě důvod pro každého z nás k ohlédnutí za rokem uplynulým. Jakkoli jako občané prožíváme turbulentní dobu, kdy jsme více či méně stresováni rozkolísanou finanční situací nebo válečným konfliktem, který tak zásadně ovlivňuje naše životy, byl uplynulý rok pro naše společenství rokem v podstatě klidným, Baruch ha-Šem.

Myslím, že příčina spočívá hlavně v tom, že jsme se soustředili na konání, které nám má být vlastní, což je především péče o naše židovské vzdělávání, komunitní sdílení náboženské praxe a také dobré vztahy mezi námi. Samozřejmě, nic nikdy neprobíhá ideálně, ale obměna představenstva, nová redakce Maskilu nebo péče o hřbitovy či ustavení a rozvoj naší odnože Chevra kadiša, to vše se podařilo. Mimořádným počinem bylo i vydání nového, obecného siduru Sulam Ja’akov.

Rád bych tedy poděkoval jak bývalé, tak i nové redakci měsíčníku Maskil, autorům nového siduru, členům Chevra kadiša, všem, kdo nám obětavě pomáhali. V neposlední řadě děkuji členům zvolených orgánů za jejich tvůrčí přínos a práci. Také děkuji pražské židovské obci, která nám nezištně poskytuje svoji střechu. Náš dík patří i těm, kdo se finančně podíleli na našich nákladech a potřebách. Omluvte, prosím, že nebudu nikoho jmenovat, abych snad nevytvořil hierarchii zásluh. Možná jen jedno jméno bych rád zmínil, a to je Ivan Kohout. Ivan, náš chazan, se obětavě a kvalifikovaně staral o liturgickou praxi a byl nápomocný ve všem, na co naše náboženská praxe hledala odpovědi.

V novém roce 5784 bych vám všem osobně přál, abychom se i nadále drželi studia Tóry a nacházeli správné odpovědi pro sebe i celé naše společenství. Úspěšné hledání a hodně štěstí každému z Vás i Vašim blízkým!

Šana tova u-metuka (Dobrý a sladký rok), i když letos první večer bez troubení…

MICHAL SPEVÁK, PŘEDSEDA