Odpoledne před začátkem šabatu 1. září povede od 14.00 rabín Židovské obce Brno Štěpán Menaše Kliment debatu s moskevským vrchním rabínem Pinchasem Goldschmidtem a s rabínem Oděsy Šlomo Bakštem.
Rabíni a válka
Jaké je postavení náboženství ve válce? Jak poznat, že nastal čas odejít? Co může udělat Konference evropských rabínů? To je jen několik otázek, o nichž budou rabíni v této debatě hovořit. Všechny přítomné budou určitě zajímat hlavně osobní prožitky a zkušenosti z přetrvávajícího válečného konfliktu.
Pinchas Goldschmidt se narodil ve Švýcarsku. Vrchním moskevským rabínem byl od roku 1993, působil v Chorální synagoze v moskevské čtvrti Kitaj-gorod. Od roku 2011 je také předsedou Konference evropských rabínů (CER), která sdružuje více než sedm set komunitních rabínů od irského Dublinu až po Chabarovsk na ruském Dálném východě.
Po zesílení společensko-politických represí v Rusku v roce 2022 v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou si Goldschmidt získal pozornost mezinárodních médií svým doporučením, aby všichni Židé žijící v Rusku opustili zemi kvůli vlastní bezpečnosti, později se stal prvním rabínem, jejž Rusko zařadilo na seznam zahraničních agentů v důsledku jeho odporu k válce. V době své nepřítomnosti v Rusku delegoval pravomoci na rabína Davida Jushuvajeva jako dočasného vrchního moskevského rabína, který ho zastupoval.
Oděský rabín Šlomo Bakšt se narodil v roce 1960 v izraelské Petah Tikvě v ortodoxní židovské rodině. Jeho otec Haim Menahem byl zástupcem vrchního rabína Izraelských obranných sil. Působí jako litevský rabín v Oděse a Oděské oblasti a jako předseda litevské komunity v Oděse. Přispěl k šíření a popularizaci tradičních židovských hodnot mezi oděskými Židy. V únoru 2022 zahájil komplikovanou záchrannou akci, v jejímž průběhu bylo do bezpečí evakuováno více než dvě stě dětí.
Tři otázky pro rabína Pinchase Goldschmidta
Rabínovi Štěpánu Menaše Klimentovi se podařilo s rabínem Pinchasem Goldschmidtem spojit a zeptat se ho na několik otázek.
Jaké byly vztahy ruské politické scény a židovských obcí v Rusku před vypuknutím války na Ukrajině? A jak vnímá židovská komunita v Rusku aktuální politickou situaci? Lze to vůbec zobecnit? Může se obávat omezení v působení či jiných zásahů do systému?
Vztahy mezi úřady a komunitou byly nevyrovnané. Komunity rabiho Lazara měly a mají blízké vztahy. Pro naše komunity nebyl a není vztah s úřady zcela spolehlivý. Obecně lze říci, že se vracíme do situace Sovětského svazu v light verzi bez komunismu. Velká část, 35 procent, Židů odešla a nadále odchází. Lidé většinou nevidí světlo na konci tunelu.
Jak vnímá rabín Pinchas Goldschmidt nyní svoji pozici v exilu? Na jaké úrovni je v kontaktu s tamější židovskou komunitou? A jak je to s exilovým působením dalších představitelů židovské komunity z Ruska pobývajících „nuceně“ v zahraničí?
Mnoho představitelů komunity odešlo. Obecně se dá říci, že je lepší být v exilu v Izraeli než sedět v pracovním táboře na Sibiři.
Jaký si myslíte, že současná válečná situace může mít vliv na židovské komunity v Rusku. Z historie je známo, že mnohé politické události se často zcela nerelevantně „svezly“ po lidech židovského vyznání (pogromy v Rusku 1881, velká finanční krize, rozpad SSSR atd) Je možné vědět „kdy odejít“?
Máme obavy ze zhoršení vnitropolitické situace v Rusku. Asi před dvěma měsíci jsme viděli pokus o převrat a tamní vláda nepůsobí pevně. Když není stabilita, je to pro členy židovské komunity vždy problém. Bojím se o budoucnost.
PŘIPRAVILI: RABÍN ŠTĚPÁN MENAŠE KLIMENT,
RADKA LÍM LABENDZ