Izraelské lidové tance dělají lidem radost přibližně sto let. MACHOL Čechia tento rok oslavil 25. výročí, a tak je jejich součástí zhruba čtvrtinu jejich existence. A to už je pořádná doba. Viděli jsme během ní, jak se izraelské tance měnily, měnil se i MACHOL Čechia a, který pomáhal pomáhal podobu tanců utvářet. Ale co je nejdůležitější, že izraelské tance i díky MACHOLU Čechia vytvořily velkou rodinu přátel.
Historie izraelského tance
Přestože se izraelské lidové tance tančí i na soudobou moderní hudbu, jejich vznik se datuje zhruba někdy před sto lety. V tehdejší Mandatorní Palestině přibývalo židovského obyvatelstva ze všech koutů světa. Většina lidí se uchylovala do kibuců, protože to byl jediný možný způsob, jak v tehdejší nepřívětivé přírodě přežít. Na jedné straně vyprahlá poušť, na druhé kamenité pohoří a uprostřed močály ukrývající malárii a další choroby. I z bezpečnostního hlediska byla sídelní struktura kibuců jistější místo.
Aby kibucníci dokázali krajinu zkultivovat do podoby, kdy jim bude alespoň schopná dávat základní obživu, museli celé dny velmi tvrdě pracovat. Krom práce ale měli samozřejmě potřebu se bavit a spolu s hudbou přišel do jejich života i tanec. Jak prosperita kibuců rostla, rostl i společenský život v nich. Mnoho kibuců začalo organizovat větší oslavy při různých příležitostech a tanec se rychle stal jejich velmi podstatnou součástí. Kibucy zvaly i profesionální tanečníky a choreografy (v té době tedy především ženy tanečnice a choreografky), kteří připravovali velké průvody a představení, mnohdy se snažili vrátit zpět některé zvyky popsané již v Tóře – jako např. tanec uprostřed vinic při první sklizni hroznů (Chag Habikurim) apod.
Ve 40. letech 20. stol. se již izraelské lidové tance stávaly masovou záležitostí, z kibuců se šířily i do měst po celé Izraeli a staly se např. neodlučitelnou součástí oslav Dne nezávislosti Státu Izrael. Tance tak spoluvytvářely kulturní a společenskou identitu Izraelců, navazovaly ale také na starší židovské tradice. V roce 1947 navíc izraelské tance vytvořily most mezi Izraelem a Československem. Byla to právě Praha, do které v rámci mezinárodního festivalu mládeže přijela skupina izraelských hudebníků a tanečníků a poprvé v Evropě tance předvedla!
Izraelský tanec u nás
A tak se z dnešního pohledu může zdát skoro samozřejmé, že se aktuálně jeden z největších a nejúspěšnějších evropských seminářů izraelských tanců – MACHOL Čechia – koná právě v Česku. Ve skutečnosti o žádnou samozřejmost nejde. Za úspěchem semináře stojí dlouholetá práce, jejímž základem je organizování pravidelných výukových lekcí každý týden v Praze. Neméně náročné je zorganizování samotného semináře, což se ale daří i díky obětavým dobrovolníkům, kterým se zde za to sluší poděkovat. Důležité jsou také dlouhodobé aktivity v podobě workshopů a ukázek tanců pro židovskou i nežidovskou veřejnost po celé České republice, díky kterým se o izraelské tance a židovskou kulturu obecně zajímají další lidé. Vytrvalost přináší také dobrou pověst v zahraničí, díky které je MACHOL Čechia atraktivní pro tanečníky z mnoha zemí a rovněž pro známé a vynikající izraelské učitele. Dík patří samozřejmě také sponzorům, bez kterých by se takto velká akce nedala uskutečnit. Patří mezi ně Židovská obec v Praze, NFOH, nebo JHC.
MACHOL Čechia začínal před čtvrt stoletím jako setkání nejvýše 20 tanečníků z Čech, pozvání jednoho izraelského učitele již byl velký úspěch. Letošního výročního semináře se zúčastnilo na 120 lidí z 10 zemí, kteří se mohli s nadšením učit od třech izraelských učitelů. Pětidenní taneční maraton jsme kromě mnoha výukových hodin obzvláštnili také šábesovou večeří plnou zpěvu (a tance), dětským tanečním vystoupením, havdalou, veřejnou ukázkou tanců v Kralupech nad Vltavou, a také speciálním programem mapujícím vývoj Izraele a jeho tanců od počátků do současnosti. Nechyběla tak ani živá hudba z akordeonu, díky které jsme se ocitli v kibucu a na kterou jsme tancovali tance ze 30. a 40. let minulého století.
MACHOL Čechia za dobu své existence spojoval tanečníky a tanečnice (nyní již z více generací) z mnoha zemí a také širokou veřejnost s izraelskou kulturou a lidmi. Navíc jsme vždy kladli důraz také na tradici izraelských tanců. Tím jsme se snažili přispět i k zachování kořenů tohoto obdivuhodného tanečního fenoménu, který v sobě pojímá stejně tak prvky tradiční židovské kultury, jako moderní kultury izraelské. A pomáhá stavět mosty pochopení a přátelství mezi lidmi na celém světě.
ONDŘEJ NOVÁK
Foto archiv MACHOL Čechia
