U příležitosti druhého ročníku festivalu ŠTETL FEST jsem se sešla s jeho ředitelkou Evou Yildizovou, abych se jí zeptala, co pro vás letos se svým týmem přichystala.
Začátkem měsíce září se bude konat druhý ročník mezinárodního festivalu židovské kultury ŠTETL FEST. Jak se bude lišit od toho loňského?
Festival opět proběhne poslední prázdninový víkend, na který připadají Evropské dny židovské kultury. Na rozdíl od loňského roku bude čtyřdenní a rozšíří se na 86 akcí celkem na patnácti místech ve městě Brně. Kromě divadel, koncertů, přednášek, workshopů a besed bude opět možné podívat se do mnoha vil původních židovských majitelů. V letošním roce se program nově uskuteční i ve vile Stiassni a také ve vilách Engelsmann a Wittal, které jsou pro veřejnost standardně nepřístupné. Dále připravujeme několik zajímavých výstav; jednu přímo na hlavním nádraží.
V loňském roce bylo hlavním tématem festivalu představení projektu Knihovny ukradených nadějí – sbírkového fondu třinácti tisíc liturgických knih z protektorátních svozů. Jaké téma jste přichystali na letošek?
Hlavním tématem festivalu budou vlaky jako tragický symbol židovské historie 20. století, ale zároveň i nadějný symbol současnosti. Vlaky, které odvážely židovské občany do vyhnanství i koncentračních táborů, se staly v současné době prostředkem pomoci a záchrany současných válečných uprchlíků. Slavnostní zahájení festivalu proběhne na 5. nástupišti brněnského hlavního nádraží, odkud byl za druhé světové války vypraven dne 16. listopadu 1941 první transport více než tisícovky židovských brněnských spoluobčanů do ghetta v Minsku. Autorem památníku, jenž vznikl v dílně sochaře a designéra Jiřího Plieštika, je brněnský architekt Tomáš Rusín. Na stejném místě bude také vernisáží zahájena výstava Smrt. Cesta. Naděje. připravená historikem Michalem Konečným. Výstava přináší témata, která jsou s vlaky nechtěně, ale historicky nevyhnutelně spjata: válka, lidské utrpení a důstojnost, ale také cesta a návrat, smrt a naděje.
Reflektuje výstava a festivalový program současnou situaci?
Určitě. Výstava propojuje příběhy lidí, kteří z Brna odjížděli svobodně nebo nuceně v období druhé světové války, s příběhy současných ukrajinských uprchlíků, kteří do Brna přijeli nalézt bezpečí před válkou. Významnými hosty festivalu budou rabíni ze zemí ve válečném konfliktu – Ruska a Ukrajiny. Oba proti válce aktivně vystoupili a následky válečného konfliktu je donutily, aby své domovy opustili. O poslání rabínů ve válce přijde diskutovat a promluvit moskevský vrchní rabín v exilu a předseda Konference evropských rabínů Pinchas Goldschmidt a vrchní rabín Oděsy Šlomo Bakšt, který po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině organizoval komplikovanou záchrannou akci, v jejímž průběhu bylo do bezpečí evakuováno více než dvě stě dětí tamní židovské obce.
Setkat se s oběma rabíny a slyšet jejich příběhy bude určitě zajímavé. Je úžasné, že se vám je do Brna podařilo pozvat. Co dalšího z programu bys návštěvníkům doporučila?
Na festivalu zahájíme výstavu badatele Michala Doležela pod názvem Židovské vily a příběhy jejich majitelů, která bude umístěna přímo na ulici Hlinky. Právě v těchto místech se totiž nachází řada reprezentativních vil brněnských židovských průmyslníků a podnikatelů. A za pozornost rozhodně stojí nejen stavební historie jednotlivých domů, ale především životní příběhy a osudy jejich někdejších obyvatel. Pro ty, kteří by se rádi přesunuli v čase do dob, kdy obyvatelé krásných vil zažívali klíčové životní momenty, je připraven tematický LARP (poznámka autorky – zkratka anglického Live Action Role Play, česky hraní rolí naživo) ve vile Engelsmann. Z hudebních tipů bych ráda zmínila izraelské jazzové trio Shalosh, které vytváří jedinečnou syntézu rozmanitých žánrů, jako je rock, klasika, elektronika nebo africká a blízkovýchodní hudba. Dalšími zahraničními kapelami jsou Di Grine Kuzine, kteří předvedou temperamentní spojení klezmeru a balkánské dechovky. Svoje čerstvé album The Building & Other Songs představí posluchačům rodák z Detroitu a multiinstrumentalista Daniel Kahn a newyorský houslista Jake Shulman-Ment. Karma She, multidisciplinární izraelská umělkyně, uvede koncert alternativní elektronické hudby. A pro zklidnění se mohou diváci zaposlouchat do chasidských melodií kantora Avrahama Taylora.
Minule jste nabídli i zajímavý literární program. Bude to tak i letos?
Přesně tak. Loni byl jedním z hlavních hostů Tuvia Tenenbom, jeden z nejbrysknějších autorů současné židovské literatury. V letošním roce se nám povedlo pozvat oceňovanou spisovatelku Dorit Rabinjan, které nedávno v češtině vyšel román Všechny řeky, v němž líčí milostný vztah Izraelky s Palestincem. Dále z Izraele přijede autor dětské literatury Jannec Levi a z Turecka spisovatelka Ayse Kulin, která se zabývá židovskou tematikou. Na festivalu nebudou chybět ani čeští autoři, jako je Arnošt Goldflam nebo Terezie Dubinová.
Zmiňovala jsi slavnostní zahájení. Chystáte i nějaký speciální program, který festival zakončí?
Ano, plánujeme. Zakončení bude opravdu velkolepé. Na závěr festivalu jsme připravili koncert v Besedním domě, během něhož zazní smyčcový kvartet Ludwiga van Beethovena a skladba Steva Reicha Different Trains v podání Škampova kvarteta. Originální autograf Beethovenovy skladby patřil židovské rodině Petschekových z Ústí nad Labem a před nedávnem byl z archivu Moravského zemského muzea v Brně navrácen potomkům původních majitelů.
Festivalový program je plný zajímavých akcí. Až si říkám, jestli jde všechno stihnout… Obzvlášť pro mimobrněnské návštěvníky může být těžké se v Brně orientovat.
To je pravda. Pokusili jsme se návštěvníkům přesuny usnadnit. Ve spolupráci s naším partnerem, Dopravním podnikem města Brna, jsme zajistili speciální linku ŠTETL BUS, který během víkendu bude diváky zdarma v určených časech vozit z centra do vily Löw-Beer a Stiassni. A mysleli jsme i na ty, kteří se na festival nedostanou. Ti mohou na Facebooku sledovat online přenosy nejzajímavějších debat. Ještě bych chtěla připomenout, že většina programu bude pro návštěvníky opět zdarma a festival bude přizpůsoben rytmu židovského týdne a šabatu.
PTALA SE: RADKA LÍM LABENDZ