V neděli 15. ledna se v Jičíně konala vzpomínka na 80. výročí transportu Židů z Jičína a okolí do vyhlazovacích táborů. Ve dvou dnech, 10. a 13. ledna 1943, bylo téměř sto židovských občanů vlaky odvezeno nejprve na shromaždiště v Mladé Boleslavi, následně do Terezína a odtud většina z nich do Osvětimi. Vrátili se čtyři přeživší. Zhruba dvacet Židů bylo před transporty uchráněno díky smíšeným manželstvím. Jičínská židovská obec tak zanikla, po válce již obnovena nebyla. Synagoga po desetiletí sloužila jako sklad bylin podniku Léčiva v Pardubicích, opravena byla až v prvním desetiletí 21. století.
Vzpomínkovou akci pořádala o. p. s. Baševi Jičín ve spolupráci s městem Jičín a s paní Ivanou Jindrákovou, zástupkyní současného správce synagogy a Židovské 100 – bývalé židovské školy. Baševi Jičín bylo správcem synagogy a židovského hřbitova v Jičíně od svého založení v roce 2001 do roku 2019, po rekonstrukci Židovské 100 v rámci projektu 10 hvězd bylo i správcem této jedinečné, zajímavé budovy, kde koncem 19. století sídlila židovská škola, byl tam byt rabína a zimní modlitebna komunity. Vzpomínková akce se každoročně koná u pamětní desky na vlakovém nádraží v Jičíně. V letošním roce nabyla s ohledem na kulaté výročí rozsáhlejší podobu. Byli pozváni vzácní hosté z města a kraje, přijel i pan senátor Tomáš Czernin.
Pozvání přijala vzácná návštěva, JE paní velvyslankyně Státu Izrael v České republice Anna Azari s manželem, reformním rabínem Meirem Azari. Paní Azari, rodačka z litevského Vilniusu, má bohaté zkušenosti s regionem střední a východní Evropy: byla velvyslankyní na Ukrajině a v Moldavsku, Rusku a v Polsku. V Jičíně si prohlédla synagogu, Židovskou 100, rodný dům dramatika a novináře Karla Krause, „Kameny zmizelých“ (Stolpersteine, připomínající domy, kde před válkou a holocaustem žili Židé) a kostel sv. Jakuba. V následném programu vystoupili s důstojnými projevy pan starosta Jičína Jan Malý, paní náměstkyně hejtmana Martina Berdychová a pan předseda židovské komunity v Praze František Bányai. Paní velvyslankyně Azari přečetla svůj projev v češtině, při odpoledním programu bylo vidět, že česky velmi dobře rozumí a v základu se i dorozumí. S krátkým programem hebrejských písní vystoupili žáci jičínské ZUŠ, koncertní program připravila Kateryna Kolcová Tlustá, rodačka z Kyjeva s mimořádně působivým a mocným hlasem.
Účastníci poté přijali pozvání k tradiční procházce na vlakové nádraží, kde zapálili svíčky a zazpívali československou a izraelskou hymnu.
Jaký smysl má taková akce v době, kdy můžeme mít pocit, že lidstvo je zkrátka nepoučitelné? Na to se asi v duchu zeptal – s ohledem na mezinárodní i domácí situaci – nejeden z nás. Staré vzorce chování a myšlení, nezpracované emoce, nevědomé atavismy – to vše přece už dobře známe a víme, kam to může vést. Žijeme v době bouřlivé transformace a každá slabá stránka jednotlivce i kolektivu je zviditelněna a prověřována. V chaosu změn se nikdo neschová za druhého. Učební lekce probíhá a jen na nás záleží, kolik obětí ještě bude mít. A právě to nám ukazuje historie šoa, například když si položíme otázku, jak mohla vypadat jinak, kdyby odvážných lidí, „spravedlivých mezi národy“, bylo více. Psycholog Philippe Zimbardo říká: „Dělali jsme důkladné osobnostní testy lidí, kteří se projevili jako hrdinové, a nevyšlo z nich nic. Žádný faktor, který by poukazoval na to, kdo bude odvážný a kdo poslechne rozkaz, jsme nenašli. O hrdinství stále zatím moc nevíme. Všichni věříme, že se zachováme čestně, až nastane náš čas. A podceňujeme drobné detaily. Že bude mnohem těžší svému přesvědčení dostát…“
Stále platí učení rabínů o míru – šalom, doslova „celistvosti a harmonii“, jako nejvyšší hodnotě, kterou máme kultivovat především v našem nitru a následně v našem okolí. A jeho prostřednictvím činit tikun acmi, tikun mišpacha, tikun kehila a tikun olam, tedy nápravu sebe, nápravu rodiny, nápravu komunity a nápravu světa. Ať se daří.
Terezie Dubinová, Baševi z.s., Jičín
Foto: archiv autorky
