Legendární Fredy Hirsch

Autor knihy Fredy Hirsch a děti holocaustu – Dirk Kämper – je německý novinář, scenárista, filmový producent a historik. Podepsal se již pod řadu německých televizních seriálů, mimo jiné byl scenáristou několika dílů i u nás dobře známé detektivní série Místo činu.

S podtitulem jeho monografie, který zní Příběh zapomenutého německého hrdiny, by šlo docela úspěšně polemizovat. Myslím, že Fredy u nás zapomenutý rozhodně není. Tento německý židovský sportovec, skaut a pedagog se narodil roku 1916 v Cáchách do emancipované židovské rodiny, otec mu však zemřel, když bylo malému Alfredovi teprve deset let. Po nástupu Hitlera k moci část jeho rodiny emigrovala do Bolívie. On sám pracoval v sionistickém hnutí mládeže, které chtělo dostat co nejvíc židovských děti do tehdejší Palestiny. Záhy si získal renomé pro svou promyšlenou práci s mladou generací. I Fredy z Německa uprchl – a zamířil v roce 1935 do Prahy. Po vypuknutí války podstatně napomáhal k záchraně českých židovských dětí. Byl vnímám jako nebojácný hrdina, když organizoval pro děti sportovní akce na Hagiboru i tehdy, když už Židé žádná sportoviště, ba ani parky a další veřejná místa navštěvovat nesmějí.

Fredy byl transportován do terezínského ghetta, kde se snažil vytvořit co nejsnesitelnější podmínky pro děti a mládež, kterou vychovával a vzdělával. Podobně statečně si počínal později v Osvětimi, v táboře Birkenau, i když pro něj samotného jakožto homosexuála byla situace v lágru o to horší. Jeho životní příběh zachránce druhých je inspirací pro mnoho lidí i dnes, a to nejen pokud jde o gaye. I když jeho život bohužel skončil v březnu 1944 v Osvětimi, a možná šlo o sebevraždu, i díky pečlivě zdokumentovanému příběhu v knize Dirka Kämpera si budeme uchovávat statečného mladíka ve své paměti. Knihu vydala Academia.

Egon Erwin Kisch zrestaurovaný

Legendární pražský novinář byl – přestože psal německy – inspirací nejen pro své následovníky, ale i pro vznik Mezinárodní novinářské ceny E. E. Kische, která je od roku 1992 udělována českým a slovenským autorům literatury faktu. Nyní se ke čtenářům dostává nový, čtyř set stránkový výbor z košatého Kischova díla, který pro nakladatelství Academia připravil Radim Kopáč, jenž napsal také předmluvu. Texty nově, pečlivě a moderně přeložila Viktorie Hanišová. Egon Erwin Kisch nás tak překvapí současným jazykem bez archaismů, text je zbaven i jistého ideologickému nánosu, kterým ho minulá politická doba jakožto levičáka „ozdobila“.

Překvapením pro některé čtenáře mohou být už dvě Kischovy básně, případně dramatizace „velmi pražské pověsti“ Nanebevzetí Tonky Šibenice, provedená ve třech obrazech. Pro mě bylo překvapením jiné drama – Cesta kolem Evropy za 365 dní, groteskní událost v patnácti obrazech, kterou napsal Kisch společně s Jaroslavem Haškem! To by bylo zajímavé znát, jak spolupráce oněch dvou tak rozdílných autorů probíhala… Kisch byl jen o dva roky mladší než Hašek, žil v letech 1885–1948.

Texty výboru jsou řazeny žánrově a zároveň chronologicky, takže se můžeme pokusit vysledovat vývoj Kische jako autora. Perličkou i pro znalce díla tohoto fenomenálního novináře jsou v tomto výboru poprvé přeložené texty – jde o už zmíněné básně a Kischovu reportáž o návštěvě Thomase Alvy Edisona v Praze.

Četba tohoto „zrestaurovaného“, jazykově omlazeného díla je i po tak dlouhé době, jež uplynula od vzniku textů, příjemným zážitkem a chtě nechtě může místy vzbudit až nekritický obdiv k autorovým schopnostem. Proto i ti spisovatelé, kteří již byli obdařeni Kischovou literární cenou, budou nejspíš na Egona hledět ne jako na kolegu, ale jako na svého učitele.

Myslitelé

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (UMPRUM) a Vitra vydávají publikaci Myslitelé.

Série portrétů a rozhovorů s českými intelektuály zjišťuje odpovědi na současné společenské otázky. Autory textů a portrétů jsou studentky a studenti Ateliéru fotografie II UMPRUM pod vedením fotografa Václava Jiráska.

Publikace navazuje na projekt stejnojmenné výstavy prezentované na 23. ročníku přehlídky Designblok. Mladí fotografové se v něm spojili s výrobcem nábytku Vitra, aby se pokusili načrtnout mapu budoucnosti české společnosti – uprostřed pandemie, klimatické krize, strachů z ekonomického vývoje, ale také naděje, že všechno není ztraceno.

Mezi osobnostmi aktivními v českém kulturním prostředí, které byly do knihy zařazeny, jsou například politolog Pavel Barša, historička holocaustu Anna Hájková, profesor a překladatel anglické literatury Martin Hilský, ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová či religionista Zdeněk Vojtíšek.

Publikaci je možné zakoupit v Galerii UM, v hlavní budově Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze na nám. Jana Palacha 80.

Lubor Falteisek, Radka Lím Labendz