Jako každý rok i letos Česká unie židovské mládeže zorganizovala dobrovolnickou práci na venkovském židovském hřbitově. Jako své působiště si tentokrát zvolila Novou Cerekev. Kromě židovského hřbitova se v tomto městě nedaleko Golčova Jeníkova nachází také synagoga, zrekonstruovaná v rámci projektu Deset hvězd.

Židovské hřbitovy jsou rozesety po celém území Čech i Moravy. Některé se přestaly užívat kvůli urbanizaci, se kterou souvisel zánik menších židovských obcí na konci 19. století. Rušení hřbitovů ve středověku a raném novověku většinou souviselo s přesunem židovských komunit, zejména v době translokačních zákonů Marie Terezie. Drtivá většina židovských hřbitovů se však užívala až do druhé světové války. Na hřbitovech ve větších městech, například v Kladně, je možné vidět i náhrobní kameny z těsně poválečných let. Celkově se na našem území nachází přes 240 židovských hřbitovů.

V poválečných letech byly opuštěné hřbitovy často terčem vandalů a zlodějů. Drahé materiály jako mramorové desky, sklo či pozlacený kov, byly rozkradeny. Za čtyřicet let komunismu bylo mnoho židovských hřbitovů zničeno, prostor byl využit k jiným účelům a náhrobní kameny byly využity například pro stavební účely. Symbolickým příkladem takového zacházení je Židovský hřbitov v Praze-Žižkově, na jehož místě dnes stojí Žižkovská televizní věž. Kostky z nařezaných náhrobních kamenů pak byly použity k vydláždění ulice Na Příkopě a části Václavského náměstí.

V devadesátých letech, když bylo Židům z emigrace povoleno vrátit se a navštívit hřbitovy svých předků, nacházeli je často ve velmi špatném stavu. Bylo běžným jevem, že se do města po válce vrátil jeden či dva Židé, kteří se zde již znovu neusadili. Většina potomků těch, kteří jsou pochováni na židovských hřbitovech v českých zemích, byla zavražděna. Není proto nikdo, kdo by o opuštěné židovské hřbitovy pravidelně pečoval. Proto se dobrovolníci z ČUŽM každoročně schází k vyčištění jednoho vybraného hřbitova. Práce na hřbitově se nese s úctou k historii, ale také s nadějí na bezpečnou budoucnost a kontinuitu slavné historie Židů v českých zemích.

Samotný hřbitov v Nové Cerekvi se nachází severně od synagogy, jejíž architektura a barvy jsou nepřehlédnutelné. Skládá se ze dvou obdélníkových částí a dělí se na starý, raně novověký a nový, který byl užíván do 30. let 20. století. Na starší části hřbitova jsou k vidění klasické židovské náhrobní kameny. V této části hřbitova lze nalézt tradiční dekoraci, která symbolizuje jméno, gender či rod zesnulého. Typickým symbolem jsou žehnající ruce pro muže z rodu Kohenů či květiny pro ženská jména jako je Rezl či Šošana. K nápisům je použito výhradně hebrejské písmo. Nejstarší dochovaný kámen nese datum 1692.

Náhrobní kameny v nové části hřbitova se výrazně liší velikostí, materiálem i stylem nápisů. Na vysokých náhrobních kamenech z mramoru lze spatřit jak hebrejské písmo, tak latinku. Na některých náhrobcích z konce 30. let tradiční hebrejské nápisy chybí. Dle jazyka užitého na hrobech si lze všimnout přechodu z německého jazyka k českému, a sice v rámci českého asimilačního hnutí. Na některých kamenech se dochovaly i bíle keramické destičky s podobiznou zesnulého. Nejčastějším symbolem na nové části hřbitova je Davidova hvězda, která původně sloužila jako symbol pro jméno David. Jako obecný symbol judaismu se Davidova hvězda začala užívat až v 19. století. Krásný příklad symbolu pro povolání nese náhrobní kámen Adolfa Justize. Kámen je ozdoben siluetou hada omotávajícího se kolem nádobky na míchání léků. Podle textu působil Adolf Justitz po 37 let v Nové Cerekvi jako obvodní lékař. Mezi další významné osobnosti pochované na tomto hřbitově patří malíř a grafik Alfred Justitz či zdejší předválečný rabín Karel Freud.

Skupinu asi deseti dobrovolníků pod vedením členů rady ČUŽM čekalo na neudržovaném hřbitově mnoho práce. Akce trvala dohromady tři dny, během kterých se hřbitov změnil k nepoznání. Zatímco první den se členové spíše seznamovali s náčiním a možnostmi údržby, následující dva dny se nesly v duchu odvážných zásahů. Podařilo se ostříhat mohutné keře, které během let zcela pohltily náhrobní kameny. Z kamenů byl odstraněn mech, břečťan a jiný porost. Mnoho bioodpadu a roky vrstveného listí bylo shrabáno. O velkém kusu práce svědčí přiložené fotografie.

Yvonne Weisgrab Pěnkavová

Text a foto autorka