Paní Wagnerovou znám zhruba 10 let. Říkám jí ‚‚dupavá Anička‘‘, neboť ač malého vzrůstu, dokáže svou silnou personou prosadit mnoho skvělých věcí. Asi nejznámější je její Židovský festival v Polné a aktivity týkající se paní Fany Neudy z”l, v Lošticích u Olomouce.

Jak tě napadlo odstěhovat se z metropole ČR zrovna do Polné? To místo stále nese velké stigma antisemitismu.

Měla jsem o Polné velmi negativní představy. Ale chtěla jsem na důchod žít na Vysočině. Uviděla jsem inzerát na prodej domečku v bývalém ghettu Polné. Domeček hned naproti polenské synagogy byl v příšerném stavu, přesto mne naprosto uchvátil. Bývala v něm mikve a je jedním ze tří nejstarších domů v polenském ghettu. Inu, genius loci.

Jak došlo k Tvé myšlence konat v Polné festivaly židovské kultury?

Inspiroval mne festival v Třebíči a také přátelství s Dášou Juráňovou, která je duší třebíčského festivalu. Ovšem hlavním motivem byl fakt, že se v Polné židovská kultura nijak nepřipomínala. Založila jsem tedy Spolek Polin a přizvala jsem do spolku bývalou ředitelku Městského muzea Polná, paní Martu Vemelovou.V rámci spolku vznikla také aktivita Zachor (Pamatuj), která pokládá kameny zmizelých ve spolupráci se Židovskou obcí Brno. Čteme veřejně jména obětí nacismu, pořádáme přednášky o historii i současnosti židovského světa. Velmi mě těší spolupráce s montessori školou, jejíž žáci se chopili údržby kamenů zmizelých. Děti této školy hrají divadlo na téma židovských svátků. Jejich aktivity trvají již dva roky.

Vím, že letos bude již pátý ročník festivalu Polin, kterého se zúčastní lidé z Brna, Jihlavy i Prahy a doposud byly všechny tvé festivaly zaštiťovány Izraelskou ambasádou.

Ano. Náš, ne můj, festival nepropaguje jen české židovstvo. Velmi důstojně prezentujeme stát Izrael a jeho výročí. Podporujeme KKL, či Sochnut, učíme izraelské tance a při festivalech prodáváme izraelské produkty.

Jaké se vám dostává propagace?

Ač je festival Polin dobře propagován v rozhlase a oblastním tisku, největší ohlas sledujeme na Facebooku. Zajímavé reakce se týkají realizace informačního panelu v bývalém Rabínském domě. Panel byl umístěn iniciativou Zachor, za finanční podpory vzácné ženy, paní Blanky Dvorníkové, která již není mezi námi, a pana Daniho Polakoviče, pracovníka Židovského muzea Praha. Panel připomíná významné židovské osobnosti Polné a rabíny zde působící.

Tvůj domeček v bývalém ghettu Polné se stal jakýmsi centrem renesance židovského života v Polné. Dá se to tak říci?

Ano, jistě. Téměř po 100 letech se do tohoto domečku vrátil židovský život – předchozí majitelé nebyli Židé. Ovšem aktivity spolku Polin ani iniciativy Zachor by se neuskutečňovaly bez podpory místních lidí. Za všechny polenské podporovatele našich aktivit, chci jmenovat paní Alenu Vyskočilovou a srdečně jí poděkovat. Je současnou ředitelkou Muzea Polná.

Právě ona mi umožnila badatelský přístup ke knižnímu fondu hebrejských tisků po bývalých židovských obyvatelích Polné.Je ovšem mnoho dalších, kterým patří náš dík: Federaci židovských obcí Čech a Moravy, zastupitelům města Polná a v neposlední řadě všem těm, kteří se účastní pokládání kamenů či přijedou na festival.

Tentokrát má váš festival podporu předsedy Senátu, což je z mého pohledu naprosto skvělé.

Ano a my jsme za to velmi vděční.

Přeji Polné a jejím obyvatelům jednoduše skvělou budoucnost. Co bys popřála Ty?

Aby v Polné (a nejen v ní) vládla pohoda a porozumění a aby se v ní cítil každý tak dobře jako já.

Ptala se Sylvie Wittmannová