Sníh v Jeruzalémě není chiméra. Jednou za pár let se ze zataženého nebe skutečně začnou snášet vločky. Není to však každou zimu a zdaleka ne pokaždé zůstane sníh ležet na zemi, a že by byla sněhová nadílka tak bohatá jako letos, to je spíše vzácnost. Když v Jeruzalémě napadne sníh, chodníky se nesolí a uličky neodhrnují, přestane jezdit hromadná doprava a v důsledku toho se uzavřou školy i úřady a většina obchodů. Vzhledem k tomu, že silnice se sotva daří udržet čisté a že vyjít do závějí mokrého sněhu na jeruzalémské kluzké dlažbě je jen na vlastní nebezpečí, není se čemu divit. Život se tak trochu zastaví a ulice Jeruzaléma zaplní děti všeho věku, které si užívají nevšední zážitek.

Několika centimetrů sněhu se Jeruzalémští dočkali dokonce i loni, ale bouře Elpis, která letos v noci z 26. na 27. ledna zasypala Jeruzalém sněhem, to dalece předčila. Na nejvýše položených místech napadlo 25 cm a v údolích přes 10 cm sněhu. Jeruzalém pod bílou peřinou obvykle dlouho nevydrží. Tentokrát to netrvalo ani dva dny a nastupující déšť proměnil sníh v nekonečné louže. Nejdelší kontinuální sněhová pokrývka byla v Jeruzalémě v zimě 1982-1983 a to déle než 10 dní. Patrně nejvíc sněhu pak napadlo zhruba před sto lety začátkem února roku 1920, kdy výška sněhu, která pokryla Svaté město, dosahovala nebývalých 98 cm.

Ráchel Polohová
Foto autorka