Celý svět se už dva roky potýká s epidemií koronaviru. Světová pandemie si vynutila zastavení nebo alespoň utlumení různých segmentů byznysu, včetně cestovního ruchu. Výjimkou není ani Stát Izrael, pro který je turismus významnou součástí ekonomiky. Před obdobím koronaviru se oficiální příjmy z mezinárodního cestovního ruchu odhadovaly na téměř 6 miliard USD. Od začátku pandemie je však židovský stát téměř nepřetržitě (až na krátké časové období, nebo omezené výjimky pro skupiny) pro turisty uzavřen. To má nutně za následek úpadek a krizi turistických atrakcí, návštěvních míst a podniků, jejichž existence je závislá na zahraničním turismu – takovým místem je právě i jeruzalémské Staré Město. (redakce)

Dlážděné ulice a úzké uličky byly důkladně vyčištěny, chodníky opraveny a tucet minimarketů vlastněných Araby v křesťanské a muslimské čtvrti je plný košer produktů a ve většině z nich si majitelé dávají pozor, aby měli alespoň jednoho hebrejsky mluvícího zaměstnance. V Křesťanské Čtvrti stojí dvě cukrárny a konkurují pekárnám, které si francouzští přistěhovalci otevřeli na západní straně. Ale minulý týden, první den po Vysokých svátcích, zůstaly kavárny prázdné a frustrace, až dokonce i určité zoufalství bylo cítit ve všech koutech těchto dvou čtvrtí Starého Města.

„Vláda nedovoluje zahraničním turistům přicestovat do Izraele, ale doufali jsme, že v období svátků přijedou Izraelci z celé země a dají nějakou naději obnovení obchodního a ekonomického života ve Starém Městě,“ říká Ibrahim Abu Seir, majitel a šéfkuchař restaurace La Patisserie, která se nachází u jednoho ze vstupů do Starého Města u Nové brány vedoucí do Křesťanské Čtvrti. „Ale nestalo se,“ uzavírá s povzdechem a navrhuje, abych ochutnala jeden z posledních kousků pečiva vystavených uvnitř kavárny.

Jediný klient sedící venku před kavárnou a popíjející kávu, Izraelec, se připojuje ke konverzaci a říká: „Pokud se nikdo nestará a nezve Izraelce, aby sem chodili, a Jeruzalém se prezentuje tak, že návštěvníkům nabízí pouze „Kotel“ (Západní zeď, pozn. překl.), jak by sem lidé, kteří nejsou s městem obeznámeni, mohli přijít?“

Uvnitř Křesťanské Čtvrti je příliš mnoho zavřených obchodů. Tu a tam je ještě otevřen obchod se suvenýry, ale jen na pár hodin, bez očekávání nějakého zákazníka. Totéž platí pro horní část tržiště u Jaffské brány. Většina obchodů je zavřená a říká se, že většina těchto obchodů se znovu neotevře dřív, než éra koronaviru skončí.

Abu Seir v dokonalé hebrejštině říká, že nebyli zahrnuti do posledních kampaní, které magistrát a Jeruzalémský rozvojový úřad zahájily v létě a byly ještě intenzivnější v období židovských svátků během měsíce tišri, které právě skončilo. „Je to, jako by se úřady styděly nebo se dokonce bály prodávat Staré Město mimo Kotel,“ dodává sedící izraelský klient. „Pro Izraelce, kteří nežijí v Jeruzalémě, není žádný rozdíl mezi Křesťanskou a Muslimskou Čtvrtí – všechny jsou stejné a nad atmosférou toho všeho se vždy vznáší více než záblesk strachu z možnosti náhlého teroristického útoku.“

Je důležité poznamenat, že běžný cestovní ruch v Jeruzalémě tvoří přes 80 % zahraniční turisté a zbylých 20 % domácí návštěvníci. Místní přirozeně nejvíce přitahují k návštěvě židovská místa ve Starém Městě a zbytek svého pobytu v Jeruzalémě stráví obvykle poznáváním kulinářských a jiných atrakcí na západní straně města. Majitelé podniků ve Starém Městě říkají, že zmínka o těchto podnicích a účast v oficiálních kampaních by mohla pomoci, nic z toho se však nestalo.

Rok 2019

Před dvěma lety došlo v Jeruzalémě k nárůstu cestovního ruchu – zahraničního i domácího. Na vrcholu přesahoval počet návštěvníků i více než 4 miliony. Většina se procházela po staroměstských tržnicích a úzkých uličkách, čímž podpořila obchod v celé lokalitě. Pak ale dorazila pohroma COVID-19, která zastavila tento velký turistický boom a postavila magistrát na křižovatku. Co se dá dělat, dokud řádění nepomine, byla hlavní otázka, která vyžadovala rychlé odpovědi.

Týmy odborníků se za významné účasti Oddělení cestovního ruchu Jeruzalémského rozvojového úřadu snažily najít způsoby, jak udržet při životě alespoň část této turistické prosperity. Vzhledem k tomu, že důraz se obrátil na místní obyvatele, byla „židovská“ stezka – Kotel, rekonstruovaná synagoga Hurva, Davidovo město, Cardo a celá židovská čtvrť – v centru navrhovaných atrakcí. Z ne zcela jasných důvodů nebyly zahrnuty křesťanská ani muslimská čtvrť, v nichž se nachází většina byznysu – obchůdků, kaváren a restaurací, nebo byly zmíněny jen zběžně a s nezájmem. To vše, spolu s přetrvávajícím znepokojením mimojeruzalémských (a možná i některých místních) z jakéhokoli nepředvídatelného teroristického činu (většinou pobodání), udělalo své – a proto nedávno zrekonstruované a vyčištěné ulice křesťanské čtvrti zůstávají osiřelé a bez návštěvníků.

Záchranný turistický program?

Oficiální Jeruzalém se z iniciativy starosty Moshe Leona rozhodl pokračovat v budování. Během období uzavírky, v letních měsících roku 2020, byl přijat aktualizovaný turistický program pro období koronaviru s různými důrazy, který se zaměřuje na domácí cestovní ruch a zdůrazňuje místní kuchyni a jeruzalémské restaurace, městské přírodní lokality a mnoho dalších turistických cílů. A Staré Město, kromě židovských svatých míst, opět nebylo jeho součástí. Tržiště Machane Jehuda, zoologická zahrada a samozřejmě akvárium získaly pozornost v promo akcích, které spustil jeruzalémský magistrát – ale arabský turistický sektor ve Starém Městě se nestal součástí této iniciativy.

V blízkosti Ibrahimovy cukrárny u Nové brány stojí dílna a showroom Sandrouni, kterou provozuje George Sandrouni a jeho žena Dorin. Na jejích webových stránkách je umístění obchodu a showroomu jasně uvedeno, takže je patrné, že není někde hluboko uvnitř snad poněkud děsivého nebo dokonce nepřátelského Starého Města, ale nachází se „v srdci Křesťanské Čtvrti v jeruzalémském Starém městě, 120 metrů od Nové brány.“ Pro George Sandrouniho, který mluví plynně hebrejsky, je umístění jeho podniku ideální – protože odráží „klid a mír, které jsou charakteristické pro jeruzalémskou Křesťanskou Čtvrť“. Přesto lze produkty Sandrouni objednat a doručit do celého světa, aniž byste sem museli osobně přijet, což je výhoda, kterou kavárny, restaurace a cukrárny v okolí využít nemohou.

„Je pravda, že v oficiálních kampaních zahájených s cílem přilákat izraelské turisty není kladen důraz na nežidovskou část Starého Města,“ říká zdroj z jeruzalémského magistrátu. „Není to tak, že bychom tuto část vůbec nezmiňovali, ale hlavní důraz je kladen na židovská místa – koneckonců, člověk si může vybrat, zda projde od Jaffské brány tržištěm, aby se dostal na prostranství před Západní zdí, nebo hned odbočí doprava a půjde cestou přes židovskou čtvrť. Většina místních se vydá skrz tržiště, ale turisté a návštěvníci, kteří nejsou obeznámeni s každodenní rutinou našeho života, se trochu zdráhají a mohou se zde cítit nejistě.“

Mluvčí magistrátu poznamenává: „Kampaň domácího cestovního ruchu v období koronaviru oslovila různé cílové skupiny s aktivitami přizpůsobenými nejširší veřejnosti v různých částech města, a to včetně oblasti Starého Města a všech jeho čtvrtí. Jeruzalémský magistrát a Jeruzalémský rozvojový úřad pracují na tom, aby oslovily všechny frakce cestovního ruchu působící ve městě, ať už jsou kdekoli.“

Ibrahim Abu Seir ze své pozice říká: „Nevíme, co z toho, co jsme měli před koronavirem, se ještě vrátí a kdy – ale stále doufáme. Co jiného můžeme dělat?“

PEGGY SIDOR, The Jerusalem Post

Překlad Ráchel Polohová           

(Vyšlo v The Jerusalem Post, 8. října 2021; otištěno se svolením autorky. Původní text najdete na:  https://www.jpost.com/israel-news/businesses-suffer-in-the-christian-quarter-with-downturn-of-tourism-681421)