Divíte se tomuto svátečnímu pozdravu uprostřed léta? Nebojte, žádná kalendářní změna se neděje. Šana tova je název nového chystaného zpěvníku s vybranými písněmi k židovským svátkům.
Znáte možná slova izraelské hymny, ale zajímají vás třeba pikantnosti ze života jejího autora? Schází vám spolehlivý notový zápis vašich oblíbených chanukových písní nebo si chcete naopak konečně zazpívat letos něco nového? A víte třeba, jaké jsou oblíbené izraelské písničky pro svátek Tu bi-švat? To vše (a mnohem víc) teď najdete v novém zpěvníku!
Knížka Šana tova! (Dobrý rok) vás netradičním způsobem skrze písně provede všemi svátky židovského roku. Autorkou zpěvníku je redaktorka Maskilu, judaistka a hudebnice Ráchel Polohová, která se dlouhodobě věnuje profesně i zájmově židovské hudbě. Celý tým teď pilně pracuje na tom, abyste si mohli zpěvník otevřít už se začátkem nového roku a využívat ho tak během všech svátků v nadcházejícím roce 5782.
Snadné použití a srozumitelnost
Základem pro projekt se staly písničky, které vycházely v posledních letech na zadní straně Maskilu. Nadšené reakce okolí byly inspirací k tomu je přepracovat, opatřit novým komentářem, chronologicky je seřadit podle liturgického roku a vydat jako zpěvník k židovským svátkům. Některé z písní nebyly v minulosti zveřejněny ani na stránkách Maskilu a máte tak jedinečnou příležitost se s nimi poprvé seznámit.
Zpěvník obsahuje více než 40 písniček řazených do kapitol, které odpovídají jednotlivým svátkům. Texty písní jsou pro usnadnění zpěvu přepsány do latinky v notové osnově, která je opatřená akordickými značkami pro doprovod. Samozřejmostí je u každé písně původní hebrejský (vokalizovaný) text s českým překladem a komentářem. Spolehlivý notový zápis a přehledné zpracování je zde prioritou. To vše doplňuje pěkné grafické zpracování.
Všem zájemcům a široké veřejnosti se tak nyní nabízí v dostupné formě písničky, které možná znají a zpívají, ale postrádají dobrý notový záznam nebo český překlad, nebo se chtějí dozvědět něco o jejich původu a autorech a v neposlední řadě také seznámení s méně známými písněmi, které nás mohou třeba obohatit při oslavách svátků v příštím roce.
Připravovaný zpěvník lze předobjednat
Aktuálně se na publikaci stále pracuje a získávají se finanční prostředky na její vydání. Už nyní si však můžete zpěvník předobjednávat za zvýhodněnou cenu. Všechny informace najdete na webové stránce projektu: www.sanatova.cz, nebo můžete s případnými dotazy kontaktovat redakci Maskilu na email redakce.maskil@maskil.cz
Ještě před koncem roku 5781 se snad můžete těšit na slavnostní představení a uvedení zpěvníčku spojené s malým koncertem! Dovolí-li to aktuální epidemická situace…
Více informací a přesný termín konání budou v čas zveřejněny také na výše uvedených stránkách, kde můžete sledovat i všechny aktuality.
REDAKCE
Aby celý rok byl dobrý
S naší redaktorkou Ráchel Polohovou o přípravě nového zpěvníku
Jak vznikl nápad na vydání zpěvníku a co tě k tomu přivedlo?
Opakovaně jsem dostávala od lidí pozitivní ohlasy na písničky, které zpracovávám posledních pár let pro Maskil. Jednou někdo poznamenal, že by z toho mohl být pěkný zpěvníček. Ten nápad mě chytnul a zůstal mi v hlavě, ale nějakou dobu ještě uzrával a chvíli trvalo, než nabyl podoby knižního vydání s pěknou grafikou a zrodil se v projekt na kterém dnes pracuju. Mezitím jsem mluvila s několika zástupci židovských obcí a komunit v Česku a dalšími lidmi, kteří mi potvrdili, že by něco takového mohlo mít smysl. To mě v mé práci ujistilo.
Jak jsi přišla k názvu zpěvníčku?
Tento název jsme vybrali proto, že jde o pozdrav k novému roku, ke svátku Roš ha-šana, který je v našem uspořádání ve zpěvníku první, a o slova, která slýcháme se začátkem každého roku. Proto jsme se rozhodli jimi otevřít i celou knížku. Další smysl názvu je pak v tom, že věříme, že celý náš rok se všemi jeho svátky a šabaty, které nám Hospodin dal, je skutečně dobrý. A toto bychom chtěli předat i všem čtenářům, zpěvákům, muzikantům…
Většina lidí si v současné době pod pojmem židovské písně představí klezmer, ten ale třeba v českém židovském kontextu nikdy moc nefiguroval.
To, co dnes označujeme jako klezmer je styl židovské hudby, který se formoval v oblasti východní Evropy a svůj největší rozkvět zažíval v druhé polovině 19. a na počátku 20. století. Název pochází ze spojení hebrejských slov klejכלי (nástroje) a zemer זמר (melodie) – takže to můžeme přeložit jako „hudební nástroje“ což odpovídá tomu, že jde vlastně o instrumentální hudbu.
Pravdu je, že existují i historické zmínky o těchto muzikantech, tzv. klezmorim, na území Čech a Moravy, ovšem ruku v ruce s klezmerem se pak rodily jidiš písně, které tady už takovou tradici nemají. Víc doma je určitě klezmer třeba v Polsku, na Ukrajině, nebo i v Moldávii a dalších zemích východní a jihovýchodní Evropy. Vliv tamní lidové hudby a její charakter je to, co mu mimo jiné dodává tolik typický zvuk.
Klezmer nyní zažívá jakýsi revival po celém světě – což je úplně v pořádku, ale je dobré si uvědomit, že jde jen o určitou část bohaté židovské hudební tradice.
Jaké písničky tedy ve zpěvníku můžeme očekávat?
Krátká odpověď zní, že ve zpěvníku najdete všechno možné. Jsou zde písničky staré, které mají své kořeny v Evropě, ale i novější, které mají původ v Izraeli. Vesměs se jedná o hebrejské texty, ale původ melodií je hodně pestrý.
Je to zpěvník ke svátkům, takže jsou zde některé tradiční písničky (jako třeba Ner li nebo Maoz cur k Chanuce), bez kterých si oslavy svátků nedovedeme představit, ale i méně známé, které mohou naše oslavy zase trochu zpestřit a přinést něco nového.
Jiná odpověď by mohla být, že ve zpěvníku najdete píseň ke každému svátku židovského roku.
Pro koho zpěvník bude?
Tak to byla největší výzva celého projektu. Zpěvník je ze své podstaty určen pro oslavy svátků – a tedy pro židovské obce, komunity a domácnosti v Česku. Ale snažili jsme se ho udělat tak, aby z něj měl užitek každý, kdo si jej pořídí, a aby se z něj něco dozvěděla i široká veřejnost.
Snad se nám to vše podařilo vyvážit.
Dozvíme se také něco o historii a významu jednotlivých písní?
To je další přidaná hodnota zpěvníku. Nejsou zde jen noty, akordy, a text s překladem a přepisem, ale každá písnička je doplněná komentářem, kde se můžete dočíst něco o autorech a původu písní nebo i další zajímavosti, které se vážou k nim a potažmo i k tradicím daných svátků.
Existuje v České republice nějaký podobný zpěvník? Z jakých zdrojů jsi čerpala?
Zpěvník složený z písní ze svého repertoáru, vydal v minulosti soubor Mišpacha a tento zpěvník je v současnosti vyprodaný.
Náš výběr písní je ale odlišný, obsah rozsáhlejší, a především celý koncept je docela jiný. Zpěvník Šana tova! je sváteční zpěvník, který nás může postupně provázet po celý rok a všemi svátky. Chtěli jsme mu dát také pěknou grafickou podobu.
A co se týče zdrojů, tak neocenitelné jsou v tomto směru především izraelské archivy.
Jsi také aktivní muzikantkou, co tě na židovské hudbě nejvíc baví a jaká její odnož je tvoje nejoblíbenější?
Na židovské hudbě miluju tu rozmanitost a pestrost, kterou má stejně jako celá židovská kultura. Je tedy těžké vybrat jen jednu oblast, nicméně asi musím zmínit zase ten klezmer… Je to hudba, která má svůj specifický rytmus a melodii a živelnost, a má prostě něco do sebe (navíc jako klarinetistka jsem tenhle hudební styl asi nemohla minout…).
Vedle toho mě ale zajímá a baví i chasidská hudba a niguny – bez nichž by mimochodem klezmer a jidiš písně nebyly tím, čím jsou.
Jedna věc mě pak na židovské hudbě fascinuje moc, a to jsou specifické tóniny pojmenované podle konkrétních modliteb, které jsou v nich pronášeny. Tyhle tóniny totiž najdeme nejen v liturgické hudbě, ale i v tom klezmeru nebo v jidiš písničkách a dalších melodiích a nejrůznějších židovských písních, které jsou v nich zapsány.
Jak často si zpíváš? Myslíš, že se v Česku zpívá málo?
Když jsem sama, tak skoro pořád (smích).
Ale jestli se v Česku zpívá málo, to si netroufám hodnotit. Pro každého je málo a moc v tomto ohledu něco jiného. Obecně si ale myslím, že píseň a hudba patří do života ve dnech radostných, ale i smutných. Doufám tedy, že nový zpěvník lidi inspiruje a přispěje k tomu, že si budou zpívat, a to nejen o svátcích.
PTALA SE KATEŘINA MIKULCOVÁ