Salomon (Sigmund) Wasservogel náleží k těm mnoha osobnostem židovského původu, spjatých částí svého života s Olomoucí.
Byl tamním významným portrétním a místopisným fotografem, a to nejen Olomouce, ale i jejího širokého okolí. Založil řadu filiálek. Jako rodiště je ve sčítacím operátu z roku 1880, s datem narození 18. srpna 1846, uváděn Úsov, malé město s početnou židovskou komunitou, ležící severovýchodně od Mohelnice v podhůří Hrubého Jeseníku. Jeho německý název byl Mährisch Aussee, hebrejsky אויסא (Ojsa). V Mohelnici je ve sčítacím operátu z roku 1869 uváděn jmenovec Joachim Wasservogel. Domovskou příslušnost do Úsova měl také Arnold Wasservogel, uváděný roku 1880 rovněž jako „svobodný fotograf“. Vzájemné vztahy jmenovců a cestu k fotografii samotného Salomona Wasservogela by bylo vhodné ještě zkoumat. Nabízí se například inspirace pro diplomku na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Tato stať pouze uvádí pouze jakési záchytné body pro další výzkum.
Svůj fotografický ateliér Salomon Wasservogel v samém centru Olomouce na Horním náměstí č. 7 převzal v říjnu 1870. Na kabinetkách uváděl “Založeno 1868”. To ukazuje na předchozí dosud blíže neznámou fotografickou aktivitu, která mohla být v Úsově nebo Mohelnici. Popularita fotografa vedla k rozkvětu jeho firmy a zakládání filiálek, jejichž množstvím se nemohl pochlubit žádný jiný olomoucký fotograf (a málokterý v celém Království českém). Roky založení a délky působnosti Wasservogelových poboček nebyly dosud zjištěny. Jednalo se o pobočky v Prostějově (Císařská 5), v Bílsku (Taneční třída 65), v Opavě (Ratiborská 6), v Moravské Ostravě (Hlavní třída 87) a v Krnově (Rudolfova 18). Roku 1899 obdržel titul c. k. dvorního fotografa.
Salomon Wasservogel jako tehdy jediný z olomouckých fotografů systematicky dokumentoval proměny města i jeho okolí po přelom století. V této aktivitě se připodobnil těm nejvýznamnějším osobnostem s podobnou činností od Eckerta v Praze, přes Böttingera a Hrbka v Plzni po Kunzfelda v Brně. Místopisné snímky ze střední a severní Moravy a Slezska obratně obchodně využíval, takže je poměrně hojně nalézáme v různých sbírkách. Z nejstaršího období pocházejí vizitky, o něco mladší jsou kabinetky i velké formáty, určené pro výzdobu interiérů. Salomon Wasservogel realizoval i speciální zakázky, jako bylo například v roce 1878 fotografování zajatých Turků z protitureckého povstání v Bosně a Hercegovině, internovaných v olomoucké pevnosti. Jeho olomoucké portrétní práce vynikají kultivovaností a dokládají velkorysé vybavení ateliéru. Stal se ceněným a uznávaným portrétistou, který portrétoval řadu místních významných osobností, včetně arcibiskupa Theodora Kohna, jenž byl rovněž významným mecenášem a sběratelem a jehož s fotografem spojoval jeho židovský původ.
Vzácným příkladem činnosti živnostenského fotografa je Wasservogelova zčásti dochovaná kniha zakázek z doby okolo roku 1897, která je v soukromém majetku. Obsahuje 100 listů formátu 36 x 26 cm, na nichž je nalepeno na 5 000 portrétů s uváděnými čísly negativů (4101–9448). Kniha tak obsahuje pestrou paletu Wasservogelových zákazníků, což zároveň podává obraz olomoucké společnosti. V dějinách fotografie českých zemí je zcela mimořádným dokladem. Salomon (Sigmund) Wasservogel zemřel v Olomouci 11. prosince 1909. Zasloužil by si podrobné zpracování díla a významnou pozornost. Závěrem bych ještě chtěl poděkovat panu Davidovi Vodovi za spolupráci při hledání kořenů Wasservogelova fotografování.
PAVEL SCHEUFLER
Foto Salomon Wasservogel
