Vzpomínky na židovské fotografy
Moritz Adler mě poprvé zaujal při tvorbě knihy Praha 1848–1914, vydané poprvé roku 1984. A detailněji při přípravě bohužel nevydané publikace o Jubilejní výstavě 1891. Moritz Adler měl totiž na ní samostatný pavilon. Podobný měl také na Národopisné výstavě českoslovanské konané na stejném místě o čtyři roky později. Byl vedle všeobecně známého Jana Langhanse jediným fotografem, který působil s vlastním pavilonem na obou národních výstavách. Adler z nich vydal série kabinetek. Žádný historik fotografie se tehdy o něho blíže nezajímal.
Okolo osobnosti Moritze Adlera a jeho třech fotografujících sourozenců se během času rozvinula také čilá zahraniční korespondence, ale stále je v jeho životní dráze dosti nejasností. Narodil se 12. července 1849 v Nuslích u Prahy, kde měl jeho otec Markus chemickou výrobnu. Vyrůstal mezi devíti sourozenci. Z neznámo jakých důvodů byl „osvobozen od vojenské služby“. Jak a kdy se dostal k fotografii není známo. Počátky jeho doložené živnostenské fotografické činnosti jsou podle dosavadních zjištění v Kronstadtu v Sedmihradsku (dnes Brasov), kde si v letech 1870–71 zřídil fotoateliér. Asi po dvou letech začal tento ateliér působit pod hlavičkou „Bratři Adlerové“, neboť se do jeho podnikání zapojil také o rok starší bratr Leopold. Ten se stal jedním z nejznámějších portrétních a místopisných fotografů v Sedmihradsku. Tam jako fotografové působili i jeho další dva bratři – Alfred a Adolf.
Moritz Adler ze Sedmihradska zřejmě roku 1875 odešel a stopy po jeho fotografické aktivitě se vytrácejí na šest let. Patrně hledal uplatnění jako fotograf jinde. Podle záznamů v Archivu hlavního města Prahy si 31. března 1881 podal žádost o povolení fotografické živnosti a ta byla 20. dubna kladně vyřízena. Původní fotoateliér v Praze v Žitné čp. 1440/II rozšířil roku 1883 o filiálku na velmi prestižní adrese v ulici Na Příkopě 2. Roku 1890 přesídlil do Charvátovy ulice čp. 41 naproti Platýzu. Podle archivního záznamu z října 1897 si zřídil pobočné závody v Benešově a v Karlových Varech. Dosud nejasné je působení ve Strakonicích, kde “První umělecký ústav fotografický” na “Velkém náměstí číslo 217” působil pod jménem Max Adler. (S uvedením jména Max místo Moritz se setkáváme i v pražských archivních pramenech). V Kalendáři českých fotografů na rok 1914 je Moritz Adler uváděn mezi členy Společenstva fotografů v obvodu pražské obchodní a živnostenské komory na adrese Spálená 49. Osudy ateliéru za Velké války nejsou jasné. Dne 29. listopadu 1920 Moritz Adler v Praze zemřel. Mezi pozůstalými byli uváděni i jeho dva bratři fotografové Leopold a Alfred.
Z Adlerových ateliérů se zachovaly portréty vesměs průměrné kvality, známy jsou také signované místopisné a žánrové fotografie a jejich poměrně četné uplatnění v periodickém tisku. Počtem zastoupených místopisných snímků (23) byl Adler čtvrtým nejpočetněji zastoupeným fotografem v prestižním fotografickém díle Letem českým světem z let 1896–98. Adlerova podnikatelská aktivita s filiálkami, zastoupení na výstavách a vydavatelská a publikační činnost z něho činí mimořádnou osobnost, která vynikala nad své současníky.
Pavel Scheufler
