Pesach se blíží a nově vzniklá platforma JCC (Jewish Community Center, o kterém přineseme bližší informace v některém z dalších čísel, přináší české, a případně i slovenské, židovské i nežidovské veřejnosti zbrusu novou pesachovou Hagadu.

Hagada patří k nejpopulárnějším knihám judaismu a k nejčastěji tištěným publikacím židovské kultury. Je průvodcem pro oslavu svátku Pesach, který má jasný řád, upřesňuje jaké pokrmy a nápoje jíst a pít, vysvětluje jejich symboliku a vypráví biblický příběh o vyvedení Izraele z Egypta. Od raných rukopisů zdobí hagady ilustrace, které slouží k názorné výuce a k udržení pozornosti dětí během pesachové večeře. Smyslem večera je předat pesachový příběh dalším generacím. Zahraniční vydání proto často volí kreslenou či komiksovou formu, novější edice užívají tvorby současných umělců, jejichž ilustrace kromě sederových rituálů zachycují biblické pasáže (život Mojžíše, otroctví, deset ran egyptských, odchod z Egypta či přechod přes Rákosové moře). V České republice byla po roce 1989 doposud vydána pouze Nová pražská pesachová hagada v překladu a s výkladem rabiho Efraima K. Sidona (1996) a limitovaná edice Pesachové hagady v překladu Jiřího Blažka (2020).

Ilustrovaná publikace pro děti však v českém jazyce chybí. Už tam budem, Mojžíši? chce proto tento prostor vyplnit a nabídnout zjednodušený pesachový seder doprovázený komiksovými ilustracemi, které čtenáři objasní jednotlivé zvyky, ale i zajímavé souvislosti tohoto svátku a s laskavým humorem a zábavnou formou udrží dětský zájem.

Zvolená odlehčená forma si klade za cíl oslovit publikum bez hlubších znalostí judaismu. Knihu tvoří komiksové ilustrace výtvarníka Kakalíka, který dokáže vystihnout nejrůznější situace s chytrým humorem. Společně s Pavlínou Šulcovou vypráví příběh prostřednictvím hlavních hrdinů, kteří jsou průvodci pesachovým svátkem a sederovým večerem. Celý projekt vnímáme v kontextu současnosti a považujeme ho za přínosný nejen pro mladší generaci, ale i pro dospělé se zájmem o různé kultury a tradice. Jako autorské dílo se kniha také může stát originálním sběratelským kouskem.

Pavlíny Šulcové jsme se zeptali na několik doplňujících otázek.

Proč se JCC zastoupené Tvou osobou, rozhodlo pro vznik nové Hagady?

Abych se nenudila (smích). Původně jsem myslela, že zahájíme činnost JCC Prague pesachovým sederem a hagadu u té příležitosti představíme. V tuhle chvíli je představa komunitního sederu vzhledem k pandemii dost nereálná, o to větší mám ale radost, že kniha je v tisku a na Pesach bude. Je totiž zábavná a věřím, že nejen dětem a rodičům zpestří seder doma.

Inspirovala mě Pesachová hagada od telavivského nakladatelství Asufa Design, kterou ilustrovalo asi čtyřicet izraelských umělců a každý z nich výtvarně zpracoval po svém jednu část hagady. Oslovila jsem ilustrátora Davida Kakalíka, jestli by se toho nechtěl ujmout a pomoct mi téma humorně odlehčit. Což se mu myslím povedlo.

Není už Hagad dost?

V češtině po revoluci vyšly dvě – Nová pražská pesachová Hagada v překladu rabína Sidona a Pesachová hagada od Jiřího Blažka. V porovnání s tím, jaké množství hagad vychází třeba v USA nebo v Izraeli to opravdu moc není. Je sice pravda, že komunita tady není tak velká, ale obě zmíněné knihy jsou pro dospělé, co svátky znají nebo pro ty, co i přes to, že něco nevědí, chtějí Pesach oslavit a texty přečtou, aniž by všemu úplně rozuměli. Řadu lidí ale tyhle texty odradí. Pro děti srozumitelného v češtině není nic. Příběh si navíc říká o ilustrované provedení. Někdo taky hagady sbírá a tohle bude originální kousek.

Pro koho nová Hagada bude?

V podtitulu píšeme, že je to „trochu jiná pesachová hagada nejen pro děti“. Je určená i dospělým, kteří se chtějí trochu zasmát a kteří ocení podněty, jak zabavit děti během sederu. Součástí je i minimalistický seder pro všechny, kteří chtějí uspořádat svůj seder, ale dosud k tomu neměli odvahu, protože klasické texty jsou pro příliš hutné. Budeme rádi, když si kniha najde své publikum i mimo židovskou komunitu a trochu přiblíží to, jak se židovské svátky slaví. Příběh o vyvedení z otroctví má navíc univerzální přesah.

Kde se dá koupit?

Během února je možné si ji objednat přes Donio Plus a podpořit tím tak náš další projekt. Chtěli bychom totiž vytvořit ještě stolní deskovou hru Čtyřicet let putování pouští. Došlo nám, že vyprávění hagady končí rozestoupením Rákosového moře a Židé byli zachráněni. Jenže tím to úplně nekončí a málokdo ví, co všechno se událo dál během putování do země zaslíbené. Nejdřív jsme chtěli hru zapracovat do knihy, ale řekli jsme si, že si zaslouží vlastní provedení – ideálně na Šavuot. Knihu je také možné objednat přes Kosmas s distribucí po celé České republice. 

Pavlína Šulcová a Kateřina Mikulcová

Ilustrace z připravované knihy Už tam budem, Mojžíši? – níže.

Pavlína Šulcová je ředitelkou nově vznikajícího kulturně komunitního centra JCC Prague. V letech 2018–2019 byla jako výkonná ředitelka Pražského Quadriennale zodpovědná za realizaci 14. ročníku PQ2019. Během svého předchozího působení v Českém centru Tel Aviv vytvářela programovou koncepci centra. Iniciovala či produkčně zajistila řadu nezávislých česko-izraelských uměleckých projektů např. rezidenční projekty izraelských umělců v Petrohradská kolektiv (2016–2017), dvě velkoplošné malby od umělců Dede a Nitzan Mintz na budově Nakladatelství Argo a Divadla Ponec. Byla kurátorkou výstavy izraelského fotografa Felixe Lupy (2014) a skupinové výstavy Israeli Street Moments (2018) v Galerii Leica Praha. Podílela se také na projektu Post Bellum v Izraeli (2015, 2016, 2017) či na produkci šestidílné dokumentární série České televize Šumné stopy – Izrael (2012). Jako fotografka vytvořila dokumentární sérii The Wingmen: příběh československých pilotů a leteckých mechaniků ve službách Státu Izrael (2015). Mezi jejími dalšími autorskými projekty jsou soubory TLV24, Řekni mi, co jíš, Israel Geometric, Tel Aviv Street Life, Be Our Guest nebo blog FromTelAviv.com.

Kakalík (MgA. David Kalika) je výtvarník, ilustrátor a animátor. Je autor a spolutvůrce animovaných seriálů Príbehy umenia s profesorom Škrečkom (F&K, RTVS, 2019) a seriálu pro děti Skobičiny (r. M. Procházková, ČT, 2019), autor komiksu Myší vývar (2014), výtvarník a tvůrce publikací Kuře (Kakalík, 2015), Klacky v galerii (GR, 2017), Proč umění? (MUS, 2019), hudebních videoklipů (Jablkoň, DoctorPP), znělek (Stream. cz, Prima Cool) nebo kampaní pro neziskový sektor (Festival nového divadla Malá inventura, Scholastika, Galerie Rudolfinum, Máš umělecké střevo?, 4 dny v pohybu, Akce Cihla apod.). Je také autorem grafických a audiovizuálních prací pro další organizace a firmy (MPSV, Magistrát Praha 10).