Tu bi-švat, Nový rok stromů, je pro mě každý rok milá připomínka toho, že už se blíží jaro. Jenom ta představa, že v Izraeli začínají kvést mandlovníky mi dodává optimismus, že i když to tak v našich končinách ještě nevypadá, i u nás brzy rozkvetou stromy.
Ty mají v judaismu svoje speciální místo a zaslouží si speciální svátek. Původně Tu bi-švat vznikl jako milník pro počítání stáří ovocných stromů, později sloužil jako pojítko s Izraelem. V několika posledních desetiletích si židé během oslav Nového roku stromů připomínají také ekologická témata.
Inspirace pro rodinou oslavu
Novodobé domácí oslavy Tu bi-švatu mají relativně krátkou tradici a tím pádem nejednotnou tvář. Aškenázští židé jedli po staletí karob, v jiných oblastech se servírovaly mísy s ovocem. Dnes jsou stále oblíbenější rodinné a komunitní sedery, během nichž se podává jídlo, které obsahuje plody stromů, nebo „sedm druhů,“ kterými podle Tóry oplývá země izraelská – tedy pšenici, ječmen, vinnou révu, fíky, granátová jablka, olivy a datle. Někdo servíruje 15 druhů ovoce, jiní našli inspiraci v kabalistické tradici a vypijí během večera čtyři poháry vína a pojí čtyři druhy ovoce. Je jenom na vás, která tubišvatová symbolika ve vás bude rezonovat a dávat vám a vaší rodině smysl.
Jarní menu inspirované Izraelem
Pokud si během svého sederu chcete připomenout spojení židovského lidu s Izraelem, není nic jednoduššího než se při plánování slavnostní večeře soustředit na plodiny, které jsou s touto zemí tradičně spojované. Například „sedm druhů“ hravě naservírujete už během prvního chodu – jako předkrm můžete zkusit například humus s pitou (pšenice), olivy, salát z ječných krup, ořechů a fety ochucený citronovou šťávou, bylinkami a olivovým olejem, sýr s grilovaným hroznovým vínem a čerstvými fíky a listový salát s tenkými plátky hrušek, piniemi a semínky granátových jablíček lehce zakápnutý datlovým sirupem. Jako hlavní chod poslouží grilovaný losos s citrusy a kuskus se sušeným ovocem. Jako sladká tečka se hodí ovocný koláč, ořechový chlebíček nebo mísa čerstvého ovoce.
Jak vidíte, nebylo by zas tak těžké se vejít i do těch zmiňovaných 15 druhů ovoce. A proč zrovna patnácti? Protože Tu bi-švat neznamená nic jiného než 15. ševat, tedy datum, kdy se Nový rok stromů slaví.
Pokud vás zaujala kabalistická tradice, podávejte během svého sederu čtyři sklenky vína různých odstínů – od bílého přes růžové až po červené. Každý odstín představuje jedno roční období – bílé víno symbolizuje zimu, světlé růžové (nebo bílé s trochou červeného) připomíná jarní probuzení přírody, tmavě růžové (nebo červené s trochou bílého) energii pozdního jara a tmavě červené víno připomíná letní horko. Čtyři poháry jsou jasnou paralelou ke čtyřem pohárům, které se podávají během sederu na Pesach a pro někoho symbolizují i čtyři pohledy na svět. Mně se líbí, že ve výčtu ročních období se nepočítá se zimou – za mě rozhodně další důvod, proč doufat v pesachové L’Šana Haba’a BiJerušaljim!
Další zajímavou tradicí je dělení patnácti druhů ovoce do čtyř kategorií:
1. Plody s tvrdou slupkou, ale měkkým, jedlým vnitřkem (ořechy, pistácie, pomeranče, granátová jablka) symbolizují zimu, Zemi, tělesnost a materiální pohled na svět.
2. Plody s měkkým vnějškem, ale tvrdým jádrem (datle, olivy, švestky, broskve) symbolizují jaro, vodu, emoce a citové vnímání světa.
3. Ovoce, které se může jíst celé (fíky, jahody, víno, jablko), symbolizují léto, vzduch, rozum a intelektuální pohled na svět.
4. Tvrdé plody, které jsou pro lidi nepoživatelné (žaludy, bukvice, kaštany, šišky) symbolizují podzim, oheň, duši a duchovní vnímání světa.
Jednoduchá tubišvatová hagada
Kreativní duše si mohou vytvořit vlastní tubišvatou hagadu. Já jsem před několika lety pro svoje děti vyrobila leporelo s jednoduchou sváteční symbolikou. Obsahuje základní požehnání, obrázky sedmi izraelských plodin a čtyři sklenky vína k vybarvení a několik citátů tradičně spojovaných s Tubišvatem.
Poměrně aktuální je citát z Kohelet Raba:
Podívej se na mé dílo. Vidíš, jak je dokonalé! To vše jsem stvořil ve tvém zájmu. Dohlédni na to, abys nezničil můj svět – protože pokud jej zničíš, nebude již nikoho, kdo by to po tobě napravil.
Po vzoru pesachové hagady, můžete do té své vymyslet i čtyři otázky. Pro inspiraci přidávám ty naše:
Proč děláme seder v zimě?
Proč jíme čtyři druhy ovoce?
Proč pijeme čtyři poháry různých barev?
Proč si vyprávíme o stromech?
Fantazii se meze nekladou a jak vidíte z fotky, nemusíte být zrovna zdatní výtvarníci, abyste si podobnou knížečku spolu s dětmi doma nezvládli vyrobit sami. Použít k tomu můžete leporelo k dokreslení od české značky Papeterie.
Osobní tubišvatové zamyšlení
Každý židovský svátek v sobě skrývá náboženský a komunitní aspekt i prostor k osobnímu rozvoji.
Zkuste si pro sebe zrekapitulovat, jak jste za poslední rok vyrostli a jaké semínko změny byste si letos v sobě přáli zasít. Nezapomeňte na to, že i ten největší strom byl kdysi jenom malinká pecička, která dostala správné podmínky k růstu.
Další oblastí k přemítání jsou naše každodenní volby, které ovlivňují přírodu kolem nás i chod celé planety. O ekologickém aspektu Nového roku stromů můžete mluvit i se svými dětmi a zapojit je do změn fungování ve vaší domácnosti. Tady je deset nápadů, na aktivity, které můžete s dětmi kolem Nového roku stromů podniknout.
Deset nápadů na tematické aktivity pro děti
- Kupte místo řezané květiny na stůl živou – nejlépe takovou, která vám v květináči teprve rozkvete, to aby si to děti užily se vší parádou. Nám se osvědčil amarylis. Anebo rovnou dětem pořiďte do pokojíčku vlastní rostlinu. Třeba kaktus by jim mohl chvíli vydržet…
- Zasaďte společně vlastní – ideálně jedlou – rostlinku. Znáte krásné dárkové krabice s kolekcí semínek Vyroste? Ideální dárek pro děti nebo hostitele letošního tubišvatového sederu!
- Ozdobte společně nějaký starý květináč. Na internetu / Pinterestu najdete spoustu nápadů, jak si z obyčejného květináče udělat výstavní kousek. Tohle děti bude určitě bavit!
- Vyrobte si vlastní krmítko a pověste ho na zahradě, balkóně nebo v blízkém parku.
- Jděte se projít do přírody a zkuste spočítat všechny druhy zvířat a stromů, které na svojí výpravě potkáte.
- Vyrazte nakrmit labutě a kachny. A tentokrát si zjistěte, co se jim vlastně může dávat a povězte o tom dětem.
- Příští návštěvu zoo spojte s hledáním ohrožených druhů. A povídáním o tom, že jedním z úkolů zoologických zahrad je o takové druhy pečovat. Pohled na zvířata v klecích je někdy smutný, ale i to je dobré téma k rozpravě. Teď jen aby brzy zase otevřely…
- Povídejte si a čtěte! Děti většinou knížky a příběhy o přírodě milují. Dejte si na hromádku svoje oblíbené a zkuste si v nich kolem Tubišvatu co nejvíc číst.
- Zkuste doma s dětmi aktivně snižovat odpad, který vyprodukujete. První kroky nemusí být vůbec těžké – začněte nakupovat ekologické pytle na odpadky, vysvětlete jim, proč se odpad třídí, kupte si lahve na pití, brčka z bambusu nebo nerezu, plátěnku a pytlíky na ovoce a zeleninu, které vyměníte za ty igelitové, pokud to jde, kompostujte.
- Přispějte na ekologii. Stalo se místní tradicí na Tubišvat přispívat na Český les v Izraeli, který zaštiťuje Židovský národní fond KKL-JNF. Můžete si samozřejmě vybrat i jinou organizaci, kterou společně podpoříte. Když děti do výběru zapojíte, určitě si to budou lépe pamatovat.
Bonusovou aktivitou je tvorba rodinného stromu a sdílení rodinných příběhů.
A pokud potřebujete knižní inspiraci, tady jsou moje osvědčené tipy:
Pro nejmenší doporučuju O jabloňce od Eduarda Petišky s půvabnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové, která vás nejspíš vrátí do dětství, roztomilé leporelo Tuze hladová housenka od amerického autora Erica Carla nebo krásnou knížku Gréta od slovenské autorky Andrey Gregušové. Starší děti by mohl zaujmout Atlas ohrožených druhů, Palmy na severním pólu nebo knížka 23 způsobů, jak se stát ekohrdinou.
Dlouhé jarní večery si můžete zkrátit i nějakým zajímavým dokumentem o přírodě. Viděli jste už Planetu Česko? Nebo Život na naší planetě podle Davida Attenborougha?
Ačkoliv Tubišvat nepatří mezi nejvýznamnější židovské svátky, doufám, že jsem vám ukázala, že možností, jak ho smysluplně oslavit je víc něž dost!
RADKA LÍM LABENDZ
foto autorka