pro nehalachické členy židovské komunity začne fungovat zhruba za půl roku
Pohřbívání nehalachických členů širší židovské komunity, kteří chtějí být pohřbeni na židovském hřbitově podle židovských tradic (tedy nikoliv zpopelněni) bylo dlouho neřešitelným problémem. Nyní základě halachického stanoviska Vrchního pražského rabína Davida Petera dokončuje oddělení od stávajícího hřbitova v Brandýse nad Labem, tak aby mohla vzniknout část pro nehalachické pohřbívání členů širší židovské komunity a jejich nejbližších příbuzných. Zhruba na jaře příštího roku bude možné provádět první pohřby.
Rabinát tedy vyšel vstříc potřebě členů širší komunity a na tomto hřbitově tak bude možné pohřbívat osoby s právem návratu a jejich partnery či děti. Dosud byli nehalachičtí nebo nežidovští partneři a blízcí příbuzní pohřbívání zpopelněni na židovském hřbitově, protože halacha nemá takové nároky na uložení urny jako na pohřebení těla. Nebyly však možné klasické pohřby do země. Jak dodává Chaim Kočí, který je rituálním správcem židovských hřbitovů a představeným společnosti Chevra Kadiša ČR a vede také dohled nad (staro)novým hřbitovem v Brandýsem nad Labem, urnové oddělení vzniklo na novém židovském hřbitově v Praze už v roce 1921 a pohřeb zpopelněním byl tehdy projevem moderní zbožnosti.
Hřbitov v Brandýse existuje od šestnáctého století, nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1572. Tradiční hřbitov musel být z halachických důvodů stavebně oddělen a to nejen nadzemí, ale i pod povrchem. Do hloubky 1 metru byla zahloubena sypaná zeď z kamenů oddělující stávající nebožtíky od těch budoucích. Nadzemí bude oddělovat starý a nový hřbitov živý plot. Halachou nutná vzdálenost od původních hrobů je 8,5 metru. Celý hřbitov nadále zůstane majetkem Židovské obce a bude neveřejným židovským pohřebištěm. Tudíž nehrozí, že by byly hroby po nějaké době zrušeny a pozemek prodán například nějakému developerovi a podobně. Každý zájemce uzavře smlouvu s Židovskou obcí, obdrží potvrzení o rezervaci hrobového místa a může určit, na koho následně hrobové místo přechází.
Pověření koordinovat činnosti související s rituálními záležitostmi má Bejt Simcha, kterou rabinát určil jakožto nejdéle a kontinuálně fungující skupinu neortodoxního směru a duchovní Bejt Simcha, v současné době tedy Ivan Kohout, je garantem. Jak podotýká Chaim Kočí, je to další vstřícný krok směrem k širší židovské komunitě a nová spolupráce mezi ortodoxním a progresivním judaismem v České republice. „Mám z toho radost, že se konečně podařilo vše zorganizovat a nabídnout tradiční možnost posledního odpočinku také nehalachickým členům komunity. Na spolupráci s Bejt Simcha se jako představitel Chevra kadiša těším a zatím vše probíhalo velmi dobře“, řekl Kočí.
Židé v Bradnýse nad Labem
Na židovském hřbitově v Bradnýse se pohřbívalo již v 16.století, kdy zde žilo již několik židovských rodin. V současné době je zde dochováno na 1500 náhrobních kamenů. Stojí zde také obřadní síň s vozovnou a hrobnickým domem sloužícím k obývání a pohřebním vozem. V roce 2002 zde byla otevřena expozice o židovských dějinách v kraji.
Počet židovských rodin ve městě stoupal a v polovině 19.století zde žilo před 50 židovských rodin, tedy kolem 300 osob a židé tvořili asi 8% obyvatel města. Podle města Brandýs vzniklo poměrně časté židovské příjmení Brandeis.
Synagoga stojí na místě starší, zničené požárem. Byla postavena v letech 1827 – 1829 a ve druhé části budovy byla školní třída a byt rabína. V letech 1868 – 1876 v Brandýse působil rabín Filip Bondy, údajně první rabín, který kázal česky. Po druhé světové válce nebyla židovská obec obnovena a synagoga sloužila jako sklad.
V roce 1995 dostala objekt do vlastnictví Židovská obec Praha a využívala jej jako depozitář Židovského muzea v Praze. V roce 2008 byla stavba vybrána mezi deset objektů pro rekonstrukci v rámci projektu Deset hvězd. Dne 10. července 2014 byla synagoga slavnostně otevřena a o den později zde proběhla první bohoslužba od doby holokaustu. V synagoze a přilehlých prostorách je instalována expozice s názvem Prameny judaismu: rabínské písemnictví.
Redakce
Cena za rezervaci hrobového místa:
Reprezentace ŽOP schvaluje cenu za pronájem jednoho hrobového místa ve výši 17 000 Kč, se slevou 5000 na 12 000 Kč pro r. 2020 a 2000 na 15 000 Kč pro r. 2021.
Cena je konečná, nejedná se o pronájem (jako u většiny křesťanských hrobových míst v ČR), ale o koupi.
Kontaktní osoba: pověřenec ŽOP – Rituální správce pohřebišť Chaim Kočí, koci@kehilaprag.cz