Povídá Chaim Icikovi…

V. I. Zhiglov "Evreyskie anekdoty"

Tentokrát jsme vybírali z polské sbírky, kterou sestavil Robert Stiller – Żydzi na wesolo, czyli urok szmoncesów. Jak je patrné, dobrý humor nestárne…

Židé v Alsasku nejednou pociťovali komplexy při setkáních se Židy z východu, kteří byli daleko lépe vzděláni v Talmudu. Pochází odtud jedno alsaské přísloví.

 „Čím se pánbůh liší od polského Žida?“

„Pánbůh ví všechno. Ale polský Žid ví všechno líp!“


Žebrák z Tarnopole se courá po Vídni a náhodou narazí na pohřeb starého Rothschilda, který ho na první pohled zaujal přepychem. Zlacený kočár táhnou vyšňoření koně, funebrák v livreji vypadá jako hrabě, rakev je ozdobená drahým kováním…

Dlouho tam stál a kroutil nad tím přepychem hlavou, až nahlas řekl: „Jojo, ten Rothschild, ten si žije!“


Taitelboim a Kohn sedí v kavárně, jeden čte noviny a druhý píše dopis. Náhle zvedne hlavu: „Taitelboime, nevíš, jak se píše zkurvysyn? Je na začátku s nebo z? A po v má být měkké i, nebo tvrdé?

Tázaný se na delší dobu zamyslí a nakonec povídá: „Já v každém případě radši píšu Vážený pane…“


Mladá dívka je u přijímacích zkoušek na vysokou školu. Zkoušející profesor dobře zná jejího bohatého otce a je připraven dívce v případě potřeby trochu pomoci. Zkouší ji právě ze základů humanitních věd.

„Slečno Heleno, o trojské válce jste jistě slyšela. O co v ní tehdy šlo?“

„No, tehdy v té trojské válce…, myslím, že…, “ přemýšlí dívka a očima zoufale bloudí po místnosti.

„Nevedla se ta válka o nějakou ženu?“ napovídá jí zkoušející. „Víte, jak se jmenovala…?“

Dívka horlivě přikyvuje. „Byla to…,“ vzpomíná dlouze.

„No, nejmenovala se náhodou stejně jako vy?“ mrká na ni učitel.

„Opravdu,“ zazáří zkoušená dívka, „Rabinowicz?“


„Iciku, mohl bys mi půjčit sto zlotých?“

„Proč ne. Ale od koho?“


Rozmlouvají spolu dva bankéři. „Co je u vás nového pane Rosenkranz?“

„Ale to víte, pořád jsou nějaké problémy. Teď například hledáme pokladníka.“

„Opravdu? Vždyť jste nedávno zaměstnali nového?“

„No – a právě toho hledáme!“


Žid, který nedávno provdal dceru, přijde za rabínem a žádá ho o radu.

„Ajaj, pomožte mi, rabi! Mám velké problémy s naším zetěm. Představte si, že on neumí pít alkohol ani hrát karty o peníze!

„No ale to je přece dobře,“ pohladí si rabín bradu.

„Jak to – dobře? On neumí pít – ale pije! Neumí hrát – a hraje!“


Mladý muž zaťukal na dveře rabínova domu.

„Rebe, posílá mě k vám jeden Žid, abyste mu určil trest za cizoložství,“ říká s hlavou sklopenou.

 „A proč nepřišel sám?“ diví se rabín.

„Protože se stydí.“

„Tak mohl přijít za mnou a říct mi, že ho kdosi poslal.“

„A to právě udělal…“


Rabín plísní židovského mládence:

„Ezechieli, slyšel jsem, že nedodržuješ kašrut a že jsi jedl vepřové! To je prakticky totéž, jako kdybys zcizoložil!“

Hříšník máchá shovívavě rukou. „Povídačky! Zkusil jsem jedno i druhé. Nedá se to srovnat!“


Salomon Kotek, junior z firmy Kotek a spol., která prodávala konfekci, se zamiloval do gójky. I přes vzrušené debaty s otcem, který známosti nepřál, se rozhodl s ní oženit. Dívka vykonala gijur, vzali se a vyrazili na svatební cestu.

O první sobotě po jejich návratu sedí Kotek senior ve své firmě a čeká na syna, aby s ním projednal běžné obchodní záležitosti. Čeká několik hodin a syn pořád nikde.

Otec zvedl telefon a volá synovi: „Kde jsi? Jak dlouho ještě mám na tebe čekat?“

Kotek junior vysvětluje: „Žena mi nedovolila, abych šel do obchodu. Ona říká – šábes je šábes! O šábesu se obchody nezabýváme.“

Na to Kotek senior: „Vidíš, varoval jsem tě, aby ses neženil s gójkou!“


Nejlepším obchodníkem na světě byl předseda vlády Ben Gurion. Levicové strany věřily, že prodal Izrael Americe, zatímco ty pravicové byly přesvědčené, že jej prodal Rusku. Může být snad lepší obchodník než ten, co dokáže prodat jednu zemi dvěma zájemcům najednou?


Děti v Izraeli mluví samozřejmě hebrejsky, ale jejich rodiče se často cítí být jistější v jazyce země, odkud se přistěhovali. V lidech ale zůstala jistá ostražitost, pokud jde o jazyk německý.

Malá Cipora říká svému bráškovi: „Už vím, jak vznikají děti. Včera večer jsem o tom přemýšlela a poslouchala jsem, co dělá táta s mámou, když jsou sami. Nejdřív šli do svého pokoje. Pak se svlékli a šli do postele…“

„A co bylo pak,“ nevydrží to bráška Chaim.

„Potom zhaslo světlo. A pak spolu začali mluvit německy!“

Překlad Lubor Falteisek

Robert Stiller – Żydzi na wesolo, czyli urok szmoncesów