Židovská obec Brno je druhou největší po Praze. Má však jinou minulost i současnost. Druhý díl našeho seriálu rozhovorů se zajímavými osobnostmi české (a moravské) židovské komunity je tedy s Jáchymem Kanarkem, předsedou brněnské židovské obce.

Jak byste představil Židovskou obec Brno?

Brněnská židovská obec má působnost na území bývalého Jihomoravského kraje. Máme nyní 325 členů, jejichž programy a potřeby zajišťujeme a udržujeme a opravujeme židovské památky. Máme funkční synagogu, ve které se konají bohoslužby každou sobotu, každý pátek se scházíme na Kabalat Šabat a v provozu je i funkční mikve. Pro dříve narozené pořádáme pravidelně Senior klub, přednášky a výlety, a věnujeme pozornost mladým rodinám a práci s mládeží. Provozujeme jednodenní školku a na ni navazující družinu. Po období holokaustu a komunismu se prostě snažíme o obnovení a zachování židovské komunity v Jihomoravském kraji.

Hlásí se noví členové? Změnilo se věkové složení za posledních deset let?

Já jsem předsedou druhé volební období a za tu dobu přišlo do obce zhruba devadesát nových členů. Z toho více než padesát bylo v době vstupu mladších třiceti pěti roků. Takže mladí lidé, mladé rodiny. Problémem naší obce je, že se většinou jedná o smíšená manželství a tak některé děti, které se účastní programů, ani nejsou zapsané v obci. Ale zase se těch aktivit účastní i nežidovští partneři našich členů a členek, což zvyšuje aktivitu této skupiny.

Brněnská obec je ortodoxní nebo reformní? Jaké jsou možnosti členství?

Máme pouze řádné členství, ne dvojí, řádné a mimořádné, jako například v Praze. Naše obec má širší princip členství podle práva návratu. Bohoslužby a náboženský život vede v ortodoxním duchu rabín naší obce Štěpán Menaše Kliment. Židovský život na naší obci vedeme tak, aby byl přístupný pro každého, kdo má zájem.

Akceptují se v brněnské obci tedy i neortodoxní konverze?

Pro členství v naší obci akceptujeme i neortodoxní konverze. Za zmínku ovšem stojí, že se při brněnské obci vytvořil ortodoxní Bejt din, což je především zásluha rabína Klimenta. Někteří zájemci o ortodoxní konverzi z České republiky již u brněnského Bejt dinu složili dílčí zkoušky a nalézají se v závěru procesu konverze. Předpokládáme, že tento Bejt din bude podpořen také Federací židovských obcí v ČR, přičemž již před koronavirovou krizí proběhla v tomto duchu přípravná jednání. Rozhodnutí tohoto Bejt dinu jsou uznávána Vrchním rabinátem Státu Izrael.

O jaký druh programů je Brně největší zájem? Je to kultura, sociální záležitosti, náboženství?

Snažíme se, aby po desetiletích devastace judaismu bylo obnoveno povědomí o tom, co to judaismus je, a k tomu se snažíme motivovat i naše členy a umožnit jim to. Slavíme většinu svátků, konají se bohoslužby, prostě jak to v židovských komunitách chodí. Samozřejmě zájem je u různých lidí různý. Snažíme se také oslovit zejména mladší členskou základnu a rodiny s dětmi a tyto programy u nás běží téměř deset let. Tím nejvýraznějším programem, kromě svátků, je zimní prodloužený víkend a společná letní dovolená, které se účastní v průměru dvacet pět rodin. Nově se v návaznosti na naši jednodenní školku již podruhé podařilo uskutečnit týdenní příměstský tábor. Abychom posílili židovskou identitu, jsme v kontaktu s bratislavskou židovskou náboženskou obcí a vzájemně se účastníme některých akcí. Bratislavská obec je větší než naše a je nám geograficky nejblíže, samozřejmě kromě olomoucké obce, s níž rovněž plánujeme některé společné programy.

V Praze je pro mnoho lidí vstupem do židovské komunity židovská (Lauderova) školka či škola. Kapacity už nestačí, zájemců je víc než míst. Jak je to v Brně? Mohla by tam být regulérní židovská školka či škola?

U nás je zatím jednodenní školka a navštěvuje ji kolem deseti až patnácti dětí. Je to vlastně jedna třída a děti jsou různého věku. Nedokázali bychom dát dohromady třeba tři třídy nebo předškoláky a natož školu. Na to je nás v Brně málo.

Jsou členové brněnské obce starousedlíci nebo jsou mezi členy i cizinci nebo lidé původně z jiných koutů republiky?

Většina členů je z Brna a okolí. Nedávno se přistěhovala rodina z Ruska, rodiče s dcerou v teenagerském věku, hned se zapojili, dcera i do purimšpílu a to nás velmi potěšilo, takové posily vítáme. Máme košer jídelnu, ale s ohledem na počet členů a poměrně málo turistů nevaříme denně. To bychom rádi rozvinuli a rozšířili nabídku na „neveřejný“ košer obchod pro členy i nečleny obce.

A samozřejmě nemůžeme zapomenout na seniory. Součástí naší obce je Agentura domácí péče JAS, která se o ně stará. Není to jen domácí péče, ale také pravidelný Senior klub, kde se mohou scházet. Jezdí na výlety, do lázní, navštěvují výstavy. Mimo jiné také dvakrát ročně pořádáme seniorský výměnný zájezd s obcí v Bratislavě. Zajímavé je, že starší senioři, přeživší holocaustu, mají mnoho známých nebo i příbuzných z Bratislavy. Ta další generace, tedy šedesátníci a sedmdesátníci již ne. Doufáme, že na to navážeme programem pro rodiny s dětmi Brno–Bratislava.

Nyní přicházejí po jakési pauze „mladší“ senioři kolem pětašedesáti, sedmdesáti let a to je již další generace a nesmíme na ně zapomínat. Mají trochu jiné zájmy, než ti nejstarší a musíme jim také něco nabídnout.

Cílíte na turisty? Existuje vůbec turista zajímající se vyloženě o židovské památky Brna?

Brno spadá do kategorie měst takzvaně na jednodenní výlet. Turisté se tu příliš nezastavují. Od dob Marie Terezie byla v Brně třísetletá pauza v židovském osídlení. Židé se v Brně nesměli usazovat a starší památky tam tudíž nenajdeme. Naše obec je vlastníkem a provozovatelem funkcionalistické synagogy. Ta původní, tzv. Velká synagoga byla vypálena brněnskými Němci 16. března 1939. Další synagogu tzv. Novou, která rovněž původně náležela naší obci, zbořili komunisti na přelomu roků 1985–1986. Zbyla tedy jen ta funkcionalistická a hřbitov. Kvůli absenci židovských památek, se proto  zaměřujeme spíše na židovské zájezdy nebo návštěvníky města Brna, kterým poskytujeme zázemí například na Kabalat Šabat nebo v průběhu jejich pracovních pobytů, aby měli košer jídlo, mohli využít mikve, měli zajištěné ubytování a podobně.

Máme v Jihomoravském kraji několik lokalit, které jsou významné z celosvětového židovského hlediska. Je to Mikulov, Holešov, Boskovice a Třebíč. Do Mikulova se sjíždějí na jahrzeit potomci rabína Benetta a potomci rabína Šmelke Horowitze, v Holešově jsou to potomci rabína Šacha. Je to taková svébytná turistická skupina, zatím jsou to stovky osob, ale pokud se nám povede vybudovat v těchto místech větší zázemí, v Mikulově například funkční mikve, bude to vypadat jinak. V Holešově se nám povedlo zrekonstruovat domek hrobníka na místnost pro modlení, odpočinek a občerstvení a předpokládáme nyní nárůst návštěv ortodoxních židů.

Pro brněnskou obec je to způsob a šance dostat se na mapu židovského světa. Ortodoxní návštěvníci Mikulova většinou o Brně nikdy neslyšeli, což v nás vyvolává úžas. Pokud vybudujeme v těchto místech pro ně potřebné zázemí, můžeme jim nabídnout i propojení s Brnem a s dalšími židovskými centry v České republice.

Vlastním nákladem jsme v několika posledních letech rekonstruovali budovu, v níž je sídlo naší obce. Mimo obvyklé úpravy jsme rozšířili možnost ubytování hostů z českých i zahraničních židovských komunit.

Jak do života brněnské komunity zasáhla opatření spojená s pandemií COVID-19?

V podstatě nás to zasáhlo i nezasáhlo. Někteří nájemci v našich nemovitostech přestali platit. Neměli peníze, nemohli platit a vcelku se s tím nedá moc dělat. V naší činnosti jsme na dva měsíce přerušili organizované bohoslužby a další náboženské aktivity, Senior klub i další akce. Pečovatelky jsme k seniorům vozili autem, aby nemusely jezdit MHD, s místopředsedkyní Táňou Pelíškovou jsme všechny potřebné obtelefonovali a se všemi se udržoval kontakt, což bylo velice pozitivní. Mimo to máme facebookovou skupinu a v rámci té jsme organizovali různé akce. Dospělí se střídali ve čtení pohádek, někdo sehrál loutkové divadlo, jedna pohádka byla čtena v hebrejštině, protože mezi členy naší obce je i několik izraelských rodin žijících v České republice. Lidé se více seznámili. Zorganizovali jsme „Šavuot v krabici“, jako obdobu šábesu v krabici. Bylo toho dost a jinak by se takové akce neobjevily. Takže to bylo vlastně pozitivní.

Na co se těšíte v létě?

Naší snahou bylo vždy zachovat vše, co se na obci dělá, zejména péči o seniory, Kabalat Šabat, bohoslužby, košer jídelnu, mikve, veřejnou knihovnu, přednáškovou, společenskou a výletnickou činnost pro členy. Ale za poslední roky jsme hodně rozvinuli činnost pro rodiny s dětmi. Čeká nás příměstský tábor, společná dovolená pro mladé rodiny a v září hry Hakoach. Snažíme se podle našich možností vytvořit co nejvíce akcí a příležitostí pro naše členy a jejich přátele. Snažíme se do toho všeho stále více akcentovat judaismus, protože obec není spolek přátel Izraele, není to cestovní kancelář ani pečovatelská služba. Bez základu tvořeného judaismem obec nepřežije. Vývoj naší obce za poslední roky však vytváří dobrý základ pro mírný optimismus…

Závěrem

Židovskou komunitu v České republice vnímáme jako jeden celek, nikoli jako skupiny v jednotlivých obcích. Podle toho jsme také na naší obci vytvořili podmínky pro komunitní a náboženský život. Rádi proto u nás přivítáme každého, kdo bude mít zájem nás navštívit.

Ptala se Kateřina Mikulcová