Jeruzalém hostil páté Světové fórum o holokaustu

Před patnácti lety byl Valným shromážděním Organizace spojených národů prohlášen 27. leden, den kdy v roce 1945 sovětská vojska osvobodila koncentrační tábor Osvětim, jako Mezinárodní den památky obětí holokaustu.

Mezi židy, jak v Izraeli tak v diaspoře, je s připomínkou holokaustu spojen více den Jom ha-šoa (celým názvem – Den památky na šoa a hrdinství – יום הזיכרון לשואה ולגבורה ). Důležitost celosvětového připomenutí hrůz holokaustu a symbolický‎‎ význam, který takový počin má, si však uvědomuje jak Stát Izrael, tak i samotný památník Jad Vašem. Právě jeruzalémský památník holokaustu Jad Vašem hostil v této souvislosti páté Světové fórum o holokaustu. Pátá mezinárodní konference pořádaná u příležitosti 75. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim byla natolik významnou akcí, že se na ni sjeli zástupci zemí skutečně z celého světa a v izraelském tisku byla označena za největší mezinárodní událost v novodobé historii Izraele. Českou republiku přijel do Jeruzaléma reprezentovat premiér Andrej Babiš.

První Světové fórum s heslem „Nech můj lid žít!“ bylo uspořádáno Nadací světového fóra o holokaustu v polském Krakově roku 2005 u příležitosti 60. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Následující mezinárodní konference připomínající holokaust byly pořádány v Kyjevě (2006), v Krakově (2010), v Praze a v Terezíně (2015). Letošní konference se konala v Jeruzalémě pod názvem „Připomínat holokaust. Bojovat proti antisemitismu“. Její hlavní program se odehrával ve čtvrtek 23. ledna a svým projevem ji zahájil izraelský prezident Reuven Rivlin a po něm premiér Benjamin Netanjahu. Následně promluvili před shromážděnými také zástupci někdejší spojenecké koalice – USA, Velké Británie, Francie a Ruska. Velký symbolický význam měl i projev německého prezidenta Frank-Walter Steinmeiera.

Mezi čelními představiteli 49 států z Ameriky, Kanady, Austrálie a Evropy však chyběl polský zástupce. Polský prezident Andrzej Duda se údajně urazil proto, že nebyl osloven, aby pronesl svou řeč během hlavního programu fóra, a tak svou účast v Jeruzalémě zcela odmítl. Jiné zdroje však uvádějí, že Polsko nikdy své přání promluvit na konferenci neformulovalo jinak než skrze média a představitelé památníku Jad va-šem údajně pozvali polského prezidenta, aby promluvil při zahajovací ceremonii, což prý odmítl. Polského prezidenta se prý také dotklo, že prostor dostal k projevu ruský prezident Vladimir Putin, který kritizoval Polsko a jeho jednání během 2. světové války.

V Jeruzalémě tak znovu zanechal svou stopu vleklý spor mezi polským a židovským státem. V jádru tohoto sporu stojí rozdílné pojetí bolavé historie. Zatímco polský historický narativ vyzdvihuje vlastní hrdinství, vnímá sebe sama jako největší oběť 2. světové války a odmítá v zásadě vinu Poláků na holokaustu, ten izraelský vidí jako zásadní fakt, že právě v Polsku byly zbudovány mnohé koncentrační tábory a že podle historických výzkumů se i Poláci dopouštěli násilí a zločinů na židovském obyvatelstvu. (O tomto konfliktu, který se v posledních letech se současnou polskou vládou vystupňoval, si můžete přečíst více v rozhovoru s Irenou Kalhousovou v Maskilu č. 13/5779).

Bylo by pochopitelné, kdyby právě Polsko dostalo prostor promluvit na události připomínající historii, která je s Polskem skutečně úzce spjata. Nicméně lze také pochopit, že se Stát Izrael mohl obávat případných kontroverzí a toho, že by se celý bolavý spor obou národů rozvířil ještě silněji. Ať už byly důvody neúčasti polského zástupce na významné mezinárodní konferenci jakékoli, je smutné, že tyto vzájemné spory o historické dědictví jsou něčím, co zanechává špínu na jinak důstojném připomenutí událostí holokaustu a vzpomínky na jeho oběti.

V době, kdy přirozeně ubývá přímých svědků hrůz šoa, nabývají podobné akce ještě větší důležitosti, než měly v minulosti. Přítomnost zástupců 49 státníků z celého světa hovoří o tom, že si to většina z nás uvědomuje. Snažme se i v budoucnu nezapomenout a vzpomínat důstojně…

Ráchel Polohová

Foto: Wikimedia a flicker