Rok se s rokem sešel a zbývá několik posledních dní v roce 5779. Než se ale vydáme do 10 strašných dní mezi Roš hašana a Jom kipur, je dobré se ohlédnout za rokem uplynulým a reflektovat. Proto jsme se s českou odnoží mezinárodní organizace židovské mládeže Moishe House vydali do jihočeských Komařovic.

V malebném statku manželů Málkových nás hned v pátek přivítala prostřená tabule s obědem na dvorku zalitém sluncem. Jen co jsme se posilnili po dlouhé cestě z Prahy, jali jsme se studovat. Budoucí rabínka Kamila Kohoutová nám povídala o zvycích a významu Vysokých svátků. Napsali jsme také svůj vlastní viduj, který se ale nejspíš liší od „vyznání hříchů“, tak jak je všichni známe: my jsme se totiž zaměřili na to kladné, co se nám přihodilo. Následovalo vyprávění o mudrci Chonim, který zaspal vyučování o celých sedmdesát let, třeba z dobrého důvodu, a vrhli jsme se na malbu židovských mandal.

Do Komařovic jsme se ale nepřijeli jen vzdělávat o svátcích; motivem celého výletu byl „restart“. Tedy touha najít si svou vlastní cestu, jak si odpočinout a nalézt sílu vstoupit do nového roku jako někdo, kdo vše špatné nechal v roce minulém a do budoucího si nese nově načerpanou sílu. Proto jsme se ještě před začátkem šábesu svěřili do rukou instruktorky jógy Viktorie Háskové, aby nám dala lekci v meditaci.

Královnu Šabat jsme přivítali zpěvem i košer vínem a moštem z Chrámců. V sobotu jsme se vydali pod vedením Evy Šrůt trochu po chasidsku do lesů, objevovat moudrost praotce židovské meditace, neboť se píše „[Jicchak] vyšel totiž k večeru na pole, aby přemýšlel.“ (Gn 24:63). Dostali jsme za úkol vybrat si předmět, který k nám promlouvá, ať už materiálem, tvarem nebo asociací.

Bylo zajímavé poslouchat, proč si ostatní účastníci vybrali ten či onen kámen, hříbek či kus stromové kůry. Žádné dva příběhy nebyly stejné.

Po návratu na statek, vydatném obědu a relaxační hodince jsme se opět sešli, abychom si promluvili o židovské moudrosti s Kamilou Kohoutovou. Tentokrát jsme se bavili o židovské meditaci a mystice. Probírali jsme různé typy meditace: od té běžné, kterou zvládne každý z nás a může z ní pouze těžit, až po snahu o nastoupení do nebeského vozu merkavy, které podle tradice ze čtyř vzdělaných rabínů přežil v úplném zdraví pouze rabi Akiva.

Navečer se ještě jednou pod vedením Viki Háskové vydáváme sami do sebe v meditaci. Ještě před havdalou nám současná residentka Moishe House Anička Bendová pomáhá vytvořit svůj vlastní pytlíček koření besamim a je čas na loučení se šabatem za doprovodu kytar.

Na závěr jsme se v neděli rozloučili s hříchy a vším špatným v uplynulém roce vyhozením drobečků z kapes do potoka – tašlich. Zabalili jsme si všechny dary, na míru vyrobené svíčky pro každého účastníka, med z Chrámců a besamim, a loučíme se s přírodou.

Tak tedy šana tova u-metuka a šťastný nový rok 5780!

NIKOLAS PETROV, Foto Kajetán Tvrdík

Kladný viduj

Milovali jsme;
uvědomili jsme si;
radovali jsme se;
pochopili jsme;
odpouštěli jsme;
seznámili jsme se;
měnili jsme;
zůstali jsme;
sdíleli jsme;
naslouchali jsme;
děkovali jsme;
dali jsme;
byli jsme trpěliví;
odměňovali jsme se;
udělali jsme radost;
pomáhali jsme;
připomínali jsme si;
učili jsme se;
omluvili jsme se;
prosili jsme;
zráli jsme;
zaznamenávali jsme.