Luděk Eliáš byl herec, čestný člen Rotary clubu Ostrava International, čestný občan města Ostravy, nositel ceny Jaromíra Šavrdy a rotariánského Paul Harris fellow.

Podobně jako desítky tisíc dalších českých Židů byl deportován nejdříve do Terezína (v únoru 1942) a odtud do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, kde se stal číslem A 2026. Osobně se setkal s „doktorem“ Mengelem, přežil Birkenau, Sachsenhausen, nálety i pochod smrti.

Po válce absolvoval vojenskou službu a později působil v několika divadlech (ve Slaném, v Písku a v Českých Budějovicích), až pak v roce 1956 zůstal natrvalo v Ostravě v Divadle Petra Bezruče a mezi lety 1961–1966 působil ve funkci jeho ředitele. V Ostravě působil také v televizi a rozhlase jako moderátor a šéfredaktor. Po okupaci 21. srpna 1968 se ve snaze o pravdivé informování veřejnosti ujal role televizního moderátora v improvizovaném studiu České televize a přímo se tak podílel na svobodném po-okupačním vysílaní.

Pan Luděk Eliáš byl i po devadesátce neuvěřitelně činorodý člověk. Pravidelně navštěvoval střední školy a účastnil se debat se studenty, kterým vyprávěl o svém životě. Zemřel v necelých devadesáti pěti letech.

REDAKCE

foto: archiv Vladimíra Poláka